Česká republika je na čtvrtém místě a Polsko na pátém v ratingu cirkulární ekonomiky. Předběhly dokonce země, které se tradičně považují za kolébku „zelené ekonomiky", jako jsou Švédsko, Dánsko nebo Finsko. Lépe na tom byly pouze Německo (1. místo), Británie (2. místo) a Francie (3. místo). Itálie je na pátém místě a Slovensko až na 21.

Cirkulární ekonomika je koncept, ve kterém produkty mají být v ekonomice využívány co možná nejdéle. Když už musí být zužitkovány, tak nemají být vyhozeny na skládku, ale musí být recyklovány a jejich materiál by měl být znovu použit.

List Politico ve svém průzkumu, který byl zveřejněn v úterý, vytvořil žebříček zemí podle kritérií, které používá Evropská komise. Jedná se o množství komunálního a potravinového odpadu na osobu, úroveň komunální recyklace, podíl obchodovaného zboží, které obsahuje suroviny vhodné k recyklaci, úroveň opětovně použitého materiálu, množství patentů vztahujících se k cirkulární ekonomice a investice do cirkulární ekonomiky.

Důvod, proč skandinávské nebo mnohé západní země neuspěly, je příliš velké množství odpadu, které vyprodukují. V případě Finska je to například 504 kg komunálního odpadu na osobu a až 189 kg potravinového odpadu na osobu. Naopak v těchto kategoriích zabodovala Česká republika, kde na obyvatele připadá 339 kg komunálního odpadu a pouhých 81 kg potravinového odpadu. Nejméně jídla však vyhodí Slovinci (72 kg na osobu).

Polsko se zase může pochlubit vysokou úrovní recyklace (44 %), která je lepší než ve Francii (42 %). Jednoznačným lídrem v této kategorii je však Německo s 66 %, které od roku 2000 zaregistrovalo i nejvíce patentů — 1260, na druhém místě je Francie, která má více než o polovinu patentů méně (542). Německo a Francie rovněž nejvíce investují do cirkulární ekonomiky: 28,7 milionu eur a 21,3 milionu eur.

Pro srovnání Slovensko vyprodukuje až 111 kg potravinového odpadu na osobu a úroveň recyklace je pouze na 23 %. Patentů má dokonce méně než Rumunsko (10 proti 34), kdežto Česká republika jich zaregistrovala 72.