A skutečně. Už jich bylo přes sedm desítek. Slíbil jsem, že se k nim vyjádřím. Velké množství komentářů, z nichž některé jsou velmi kvalifikované, svědčí o tom, že poptávka po programu, který by řekl, v čem je jádro pudla, o co jde a co dělat, je. A velká. Podle mě bude růst.
"Ve společenské výrobě svého života vstupují lidé do určitých, nutných, na své vůli nezávislých vztahů, výrobních vztahů, které odpovídají určitému vývojovému stupni jejich materiálních výrobních sil. Souhrn všech těchto výrobních vztahů tvoří ekonomickou strukturu společnosti, reálnou základnu, nad níž se zvedá právní a politická nadstavba a které odpovídají určité formy společenského vědomí. Způsob výroby materiálního života podmiňuje sociální, politický a duchovní životní proces vůbec. Bytí lidí není určováno jejich vědomím, nýbrž naopak, jejich vědomí je určováno jejich společenským bytím. Na jistém stupni svého vývoje se materiální výrobní síly společnosti dostávají do rozporu s existujícími výrobními vztahy nebo — což je jen právní výraz toho — s vlastnickými vztahy, uvnitř nichž se dosud pohybovaly. Z forem vývoje výrobních sil se tyto vztahy proměňují v jejich pouta. Nastává pak epocha sociální revoluce. Se změnou ekonomické základny dochází pomaleji nebo rychleji k převratu celé ohromné nadstavby. Při zkoumání takových převratů musíme vždy rozlišovat mezi materiálním převratem v ekonomických výrobních podmínkách, který se dá přírodovědecky přesně zjistit, a mezi právními, politickými, náboženskými, uměleckými nebo filosofickými, zkrátka ideologickými formami, v nichž si lidé tento konflikt uvědomují a vybojovávají ho. Jako neposuzujeme individuum podle toho, co si samo o sobě myslí, právě tak nemůžeme takovou epochu převratu posuzovat podle jejího vědomí, nýbrž naopak, toto vědomí musíme vysvětlovat z rozporů materiálního života, z existujícího konfliktu mezi společenskými výrobními silami a výrobními vztahy.
Společenská formace nikdy nezaniká dříve, než se rozvinuly všechny výrobní síly, jimž poskytuje dost prostoru, a nové, vyšší výrobní vztahy nikdy nenastupují dříve, dokud se materiální podmínky jejich existence nevylíhly v lůně staré společnosti samé. Proto si lidstvo ukládá vždy jen takové úkoly, které může vyřešit, neboť při přesnějším zkoumání se vždycky ukáže, že úkol sám vzniká jen tam, kde jsou materiální podmínky k jeho řešení už dány nebo kde jsou alespoň v procesu vznikání."- (viz ZDE)
Vynikající oporou pro pochopení dynamiky zrodu průmyslové společnosti je poměrně útlá knížečka, která u nás vyšla a lze ji sehnat v antikvariátu od Fernanda Braudela "Dynamika kapitalismu", Argo, Praha 1999.
Viz: http://aluze.cz/1999_03_04/braudel.php
Společnost, která vznikne převratnou změnou, jejíž počátky zažíváme (zatím spíše jen v podobě pociťování neřešených problémů), v našem týmu (kde se zabýváme otázkami tohoto historického přechodu) nazýváme společností založenou na produktivních službách, tj. službách spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním lidských schopností. K tomu jsme napsali již tři monografie:
- V první ze série monografií nazvané ----"Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb"---- (Valenčík a kol. 2014) jsme se zabývali převážně dlouhodobou perspektivou zrodu odvětví produktivních služeb, a to zejména z hlediska změny charakteru ekonomického růstu a možností trvale udržitelného rozvoje. Ukázali jsme, že při změně charakteru ekonomického růstu lze kvalitativně neomezený a výrazně dynamický růst zajistit, současně jsme popsali změny v oblasti financování těchto odvětví a naznačili, jaké reformy k těmto změnám vedou.
- Ve druhé ze série monografií nazvané "Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo ekonomika produktivních služeb" (Valenčík a kol. 2015) jsme se věnovali problematice vztahu tzv. Čtvrté průmyslové revoluce, resp. Průmyslu 4.0 a nezbytným změnám v odvětvích produktivních služeb, které Průmysl 4.0 předpokládá a současně umožňuje. V návaznosti na to jsme ukázali i některé konkrétní možnosti využití poznatků v praxi. Současně jsme upozornili na některá úskalí spojení teorie s praxí.
- Třetí ze série monografií nazvanou -----"Ekonomický základ odvětví produktivních služeb a zahájení komplexních reforem"------ (Valenčík a kol. 2017) jsme zaměřili tak, aby bylo možno porovnávat možnosti, které nabízí teorie, s praxí politického dění v podobě rozpracování a prezentace programů politických subjektů v souvislosti s volbami do Poslanecké sněmovny. Záměrně jsme proto do ní zařadili i obecný koncept programu, kterým by byly tématizovány komplexní reformy podmiňující nastartování vzestupu odvětví produktivních služeb. Z hlediska reflexe problematiky vztahu teorie a praxe jsme šli dokonce až tak daleko, že jsme ukázali, jak začít reformy realizovat, tj. konkrétně formou zavedení tzv. plně zásluhové a plně uzavřené postgraduální nadstavby současného penzijního systému. Tyto návrhy jsme prezentovali i v rámci Odborné komise pro důchodovou reformu.
Čtvrtá monografie "Odvětví produktivních služeb: Teorie a praxe" je v tisku a zájemcům ji mohu poslat mailem.
Hlavním bohatstvím nové společnosti bude volný čas, ovšem jen ten volný čas, který dokážeme proměnit a využít v nejvýznamnější faktor růstu ekonomiky, což předpokládá i zásadní změnu charakteru ekonomické růstu. Odvětví produktivních služeb (vzdělání, zdravotnictví, výchova v rodině, kultura atd.) budou zaměřeny na to, aby se z volného času prostřednictvím rozvoje schopností člověka maximálně vytěžily zdroje pro ekonomický růst. Jde o volný čas pocházející ze snižování nákladů práce v oblasti výroby, volný čas získaný prodloužením doby produktivního uplatnění člověka, volný čas uložený v enklávách žijících mimo hlavní proud rozvoje společnosti.
Využití těchto zásob volného času nebude jednoduché a bude předpokládat překonání řady hlubokých rozporů spočívajících v prohlubující se ekonomické nerovnosti a následné ekonomické a sociální segregaci, na které je založen současný svět. Staré se bude bránit tak, jako se bránilo novému i v průběhu průmyslové revoluce.
Nedokážu odhadnout, zda alespoň zárodky takového uvažování se podaří zasít v Marsu. Ale třeba ano a za pokus to stojí. Aspoň se o to pokusím.
Jelikož jsem se pokoušel zakládat nezávislou programovou platformu již vícekrát a proto jsem měl příležitost pochopit, kde jsou překážky, nesdílím optimismus autora. Jsem však přesvědčen že diskusní platformy, která se zabývá organizovaně smysluplnými otázkami, je třeba jako sůl. Ve skutečnosti (nevím nakolik to Radim docenil) byly projeveny názory sobě velmi vzdálené až protichůdné, i když vládne iluze shody v zásadních otázkách. Dobrá diskuse má velkou cenu, určitě větší než špatný projekt. Na začátku nemá být jen slovo (chybný překlad bible z řečtiny), ale myšlenka formulovaná jako otázka, jako problém, v němž bychom se mohli názorově sblížit.
Anonymní 16. května 2018 13:38
"Filosofie je radikální tázání." (Martin Heidegger)
Ludvík Smýkal 16. května 2018 13:46
Zřejmě jde o nepochopení záměru na vytvoření této "věcné nezávislé platformy". Záměrem navrhované "platformy" není "pouhá" diskuze k sebelépe formulovaným otázkám, ale především postupné vytvoření struktury schopné v případě potřeby, efektivně a po všech stránkách, zabezpečit české národní zájmy.
Jan Kopecký 16. května 2018 13:55
Ludvíku Smýkalovi (13:46). Masaryk přemýšlel a psal o "české otázce". Vy mluvíte o "českých národních zájmech". Co jsou ty české národní zájmy? To je - nevyhnutelně - výchozí bod diskuse. Byla o tom také řeč na zmíněném setkání?"
Ludvík Smýkal 16. května 2018 14:06
13:55 České národní zájmy byly na tomto setkání zmíněny, podrobněji se o nich diskutovalo na Klubech NR, které byly v lednu až březnu 2018.
Český národní zájem je především udržet svou existenci, fyzickou, politickou, kulturní. Svou identitu, své území a řeč, kulturní tradice a kulturní statky, po staletí utvářené. Držet svou filozofii dějin, svou vizi o smyslu své existence. Svou svobodu a nezávislost, suverenitu, hodnoty, o které předkové bojovali, za které pokládali životy. I sledovat možnost rozkvětu, materiálního i duchovního. Ale pokud dojde ke kolizi zřetelů, lepší je čestný život národa v chudobě než slouhovství v dobře placeném blahobytu.
Oskar Krejčí má o "Českém národním zájmu a geopolitice" knížku, kde věc pojednává mnohem důkladněji, zevrubněji, a se zřetelem na mezinárodní danosti ideově historické i aktuálně politické a ekonomické, 1993, 179 stran. (prof. S. Kučerová)
(Pokračování reakcí na komentáře zítra)