Podstata posledního není přesně známá, ale existují verze, že záření mohou vydávat spojující se navzájem neutronové hvězdy, ultranové civilizace nebo dokonce civilizace z jiných planet.

Rychlý rádiový impuls trvá několik milisekund a je doprovázen vyhazováním obrovské energie do kosmického prostoru — takové, jakou Slunce vydává během několika desítek tisíc let. Řada vědců se domnívá, že takové exploze mohou být následkem katastrofických událostí. Třeba zániku hvězd. Avšak některé rádiové impulsy se opakují po nějaké době. Třeba zdroj FRB 121102m, který je považován za neutronovou hvězdu, posílal signály v roce 2012 a v letech 2015- 2017.

Pulsar B1957+20 je součástí dvojitého systému, kam rovněž patří hnědý trpaslík. Neutronová hvězda se okolo něho otáčí a při tom dělá obrat za 9,2 hodiny, v důsledku čeho občas dochází k zatměním, která trvají asi 20 minut. Vědci zjistili, že pulsar má postupně ničit svoji družici. Objekt rovněž má silná magnetická pole, která vytvářejí směrované do protilehlých stran skupiny záření, které mají vliv na trpaslíka. Ve výsledku se vytvoří oblak plazmatu, který zkresluje světlo od pulsaru jako čočka.

Takové podmínky dovolily astronomům detailně prozkoumat spektrum záření B1957+20. Vyšlo najevo, že pulsar vyzařuje rádiové vlny, které jsou zkresleny čočkou tak, že začínají připomínat rychlé rádiové exploze, která jsou k vidění u FRB 121102. Tohle potvrzuje verzi, že signály z jiných planet jsou ve skutečnosti výsledkem průchodu elektromagnetického záření přes oblak horkého plazmatu v galaxiích.