Vědci zanalyzovali 278 vzorků břidlic ze všech kontinentů, jejichž věk zahrnuje 3,7 miliardy let v dějinách Země. Zjistili podstatné změny ve složení izotopů kyslíku, jež poukazují na urychlení procesů zvětrávání v důsledku vlivu dešťové vody. Odpovídalo to utvoření souše o velké ploše, jež činila dvě třetiny současné.

Vznik zemské kůry o tloušťce dostatečné pro vznik souše byl způsoben chladnutím zemského pláště. Předtím byl horký plášť měkký a neschopný udržet velké objemy hornin.

Vzestup světlejšího zemského povrchu v porovnání s oceány vedl ke zvýšení albeda, čili schopnosti odrážet sluneční paprsky. Zintenzivnění zvětrávání vedlo také ke spotřebě v atmosféře velkého množství kysličníku uhličitého, což porušilo radiační bilanci Země. Tohle zase vyvolalo sérii období ledových před 2,4-2,2 miliard lety a zvýšení koncentrace kyslíku.