Londýnský list zdůrazňuje, že v době Trumpa začali ostatní USA vnímat jako stále méně spolehlivého partnera v obchodních, vojenských a dalších dohodách, které poškodily mezinárodní důvěru ke Spojeným státům a vytvořily strach, že by Trump mohl použít dolar jako zbraň pro kontrolu jiných zemí. Z tohoto důvodu Čína, Rusko a dokonce i další země vytváří vlastní platební systémy a kanály, které mají za účel obcházet ekonomiku Spojených států.

Časopis The Economist, jehož vlastníkem jsou velmi vlivné oligarchické rodiny, včetně známého domu Rothschildů, píše o tom, jaké negativní následky budou mít sankce USA a Trumpovo zanedbávání diplomatických dohod: „Je velmi nepravděpodobné, že dolar bude dominovat vždycky. Vzhledem k tomu, že Amerika se stále méně podílí na světové produkci, zůstává přechod z jedné rezervní měny na kombinaci rezervních měn velice pravděpodobný. Jak tento přechod bude organizován, závisí také i na tom, jak bude Amerika vnímána svými spojenci a protivníky. Dolar částečně dominuje na trhu měn, protože cizinci důvěřují americké ekonomice, a také částečně proto, že zájmy našich přátel se shodují se zájmy Ameriky. Pokud světové aliance přejdou na transakční schéma, úsilí ostatních zemí o snížení závislosti na dolaru bude intenzivnější a bude mít nutný dopad na vojenské a výzvědné vztahy se Spojenými státy."

Je příznačné, že evropské snahy obejít sankce proti Íránu jsou vnímány novináři v Londýně s maximální vážností, protože se na situaci dívají nejen z pohledu nadcházejících měsíců, ale také z pohledu dlouhodobé perspektivy hegemonie USA. Je také třeba poznamenat, že se zdá být téměř samozřejmá teze, že dolar nemá šanci udržet své dominantní postavení v budoucnu a opravdovou otázkou je, jak přesně bude vypadat přechod ze systému, ve kterém panuje dolar, na multipolární měnový svět.

Americká agentura Bloomberg také poukazuje na negativní důsledky sankční politiky Trumpa vůči Íránu a Rusku. Ve svém článku, nazvaném „Sankční síla Ameriky se možná přibližuje ke svým mezím", novinář Bloombergu Ben Holland píše, že reakce na rozhodnutí ohledně íránských sankcí ukazuje, že světová ekonomika se nenechá nutit do nekonečna a zdůrazňuje, že schopnost USA uplatňovat sankce nyní závisí na ochotě Evropské unie a Číny podřizovat se Američanům a tato ochota klesá každý den.

Navíc americký novinář dodal, že němečtí ekonomové neočekávaně zjistili, že Německo nese nepřiměřeně velké škody na sankcích proti Rusku — 44 miliard dolarů nebo 40 % z celkových škod, zatímco USA nesou pouze 0,6 % z celkových ztrát. Jak je snadné odhadnout, tento objev bude mít vliv na další postoj Německa k americké zahraniční politice.

Bloomberg označil dva hlavní „horké body" globální sankční války. Systém SWIFT a projekt plynovodu Nord Stream 2. USA požadují, aby SWIFT, ve skutku evropská organizace, odebrala Írán ze systému svých mezinárodních plateb, a proto existuje riziko, že SWIFT sám o sobě bude podléhat americkým omezením. Otázka výstavby plynovodu Nord Stream 2, stejně jako situace kolem SWIFTu, je hlavním bolestivým bodem EU. Na tom, jak se Evropská unie vypořádá s americkým tlakem, záleží, jak rychle bude proces celosvětové dedolarizace probíhat. Avšak profesor Jeffrey Sachs z Columbia University ve svém komentáři pro agenturu Bloomberg ohledně situace není obzvláště optimistický: „Jednoho krásného dne Amerika díky svým hláškám zbaví dolar své dominanční role na mezinárodní aréně," oznámil profesor.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce