Výsledky průzkumu ukázaly, že většina respondentů (74 %) spatřuje v konfliktu hrozbu pro mír ve světě, 68 % se domnívá, že existují rizika pro evropské bezpečí. Nejméně dotázaných (50 %) vidí v tomto problému hrozbu pro samotné Česko.

V náležité tiskové zprávě Sociologického ústavu AV ČR, jehož součástí je CVVM, je rovněž napsáno, že o aktuální vývoj konfliktu v Sýrii se zajímá více než třetina (35 %) občanů, v tom 9 % rozhodně a 26 % spíše. Naopak necelé dvě třetiny (64 %) se podle vlastního vyjádření o konflikt v Sýrii nezajímají, když 35 % na danou otázku odpovědělo spíše ne a 29 % rozhodně ne.

Zároveň je v dokumentu zdůrazněn pozitivní vývoj, který se týká růstu atraktivity syrského tématu. V porovnání se zářím loňského roku vidíme patrný nárůst zájmu o dění v Sýrii (o 9 procentních bodů), a tudíž i pokles nezájmu (taktéž o 9 procentních bodů).

Nehledě na tyto tendence průzkum ukazuje, že znatelný podíl dotázaných je daleko od nepokoje, který situace v Sýrii vyvolává u mnoha lidí po celém světě. Třeba polovina Rusů jeví silné znepokojení a při tom vidí v lokálním konfliktu na území blízkovýchodní země hrozbu války většího rozsahu.

Ve prospěch objektivity je zapotřebí zdůraznit, že v průběhu loňského analogického anketování, které pořádalo Centrum pro výzkum veřejného mínění tehdy ohledně situace na Ukrajině, bylo zjištěno, že zájem o toto téma jeví méně než třetina dotázaných a pro 69 % respondentů výše zmíněná problematika nepředstavuje zájem. Avšak počet migrantů z postsovětské republiky v Česku je dost velký a ignorovat jejich vliv na ekonomický vzhled země se nijak nesmí, aspoň ve světle domácího trhu pracovní síly.

Na analogickou otázku, která se týká rozsahu hrozby situace na Ukrajině, největší podíl respondentů zvolil variantu riziko pro Evropu (52 %), kdežto 46 % vnímalo konflikt jako hrozbu míru v globálním aspektu, a 41% jako hrozbu pro Českou republiku.

Takže ohledně Ukrajiny jsou ukazatele, které reflektují zájem Čechů, ještě mírnější.

Jak se dají vysvětlit takové výsledky?

Možná tím, že svět je obrovský, a do České republiky se nebezpečí, která vznikají v důsledku konfliktů na území vzdálených zemí, pravděpodobně nedostanou?

Nebo život a dění ve své vlasti představuje pro české obyvatelstvo větší zájem kvůli přirozeným důvodům?

Sputnik se rozhodl obrátit na výkonného ředitele Institutu Václava Klause PhD. Ing. Jiřího Weigla, který v exkluzivním komentáři uvedl, že malý zájem české veřejnosti o konflikt v Sýrii, může mít několik příčin. „Občanská válka v Sýrii trvá již řadu let a veřejnost již má problémy vnímat nekonečný řetězec informací o bojích, násilí, obětech atd. Válka v Sýrii se bohužel zařadila mezi takové smutné evergreeny zahraničního zpravodajství v minulosti, jako byly občanská válka v Libanonu, irácko-íránská válka či trvalé izraelsko-palestinské střety. Běžný občan postupem času otupí a začne zprávy z těchto regionů, jakkoliv jsou tragické, vnímat jako nepříjemnou trvalou kulisu událostí ve světě, kterou přestává vnímat a získává falešný pocit, že jde o cosi vzdáleného, trvalého co se ho netýká, byť to zdaleka není pravda," sdělil Sputniku Weigl.

Rovněž dodal, že „k tomuto pocitu přispívá i to, že způsob, jakým jsou v našich mainstreamových médiích syrské události popisovány a vysvětlovány se opakovaně prokázal jako zkreslený a neobjektivní. Z původně popisovaného boje syrského obyvatelstva za svobodu a demokracii proti diktatuře se nakonec vyklubala nepřehledná občanská válka, v níž nešlo o demokracii, ale boj s nástupem islamistických geril a krvavou náboženskou válku, na jejímž pozadí probíhá střet regionálních i světových velmocí".

Co se týče otázky možnosti oddělení bezpečí České republiky od bezpečnosti v Evropě nebo šířeji — ve světě, podle Weiglova názoru, „o tom, že situace v Sýrii ovlivňuje bezpečnostní situaci ve světě i u nás jsme se mohli přesvědčit již před třemi lety, kdy se stala spouštěcím mechanismem migrační vlny, která otřásla Evropskou unií a přímo některými zeměmi v našem sousedství. Nebezpečí střetu ruských a amerických vosk při jejich operacích kolem Sýrie, hrozba konfrontace mezi Íránem a Izraelem, situace v Turecku i v Perském zálivu — to vše se hluboce dotýká bezpečnosti a stability dnešního světa a bezprostředně i České republiky".

Mírný zájem České republiky o syrský problém dalo by se zčásti vysvětlit tím, že její migrační politika nepřispívá rychlému rozvoji negativního faktoru pod názvem příliv běženců se všemi vyplývajícími následky (kriminalita, nemoci, konkurence, vliv cizí kultury atd.).

Na rozdíl od sousedního Německa, kde vláda vnutila maximální tolerantnost vůči běžencům z arabského světa a kde se v posledních letech situace nezřídka kdy rozžhavuje kvůli migrantům, kteří přijeli i v důsledku syrského konfliktu hledat lepší život.

Ze své strany ohledně tohoto bodu Jiří Weigl dodal, že se čeští „občané velmi obávají migrace z odlišných civilizačních okruhů, ale jsou si také vědomi toho, že příčinou této migrace zdaleka není jenom válka v Sýrii. Za hlavní problém lidé u nás považují vstřícný postoj Evropské unie vůči migraci, vidí neochotu vedoucích evropských politiků chránit hranice EU a snahu některých nevládních organizací a jejich politických spojenců uskutečnit projekt kolonizace členských zemí EU organizovanou redistribucí migrantů z Asie a Afriky. Proto v souvislosti s migrací já osobně vidím větší problémy v evropské politice než v aktuální situaci na bojištích v Sýrii a myslím, že řada lidí se na to dívá podobně".

Je také zajímavé, že na Facebooku se po zveřejnění příspěvku o průzkumu CVVM ohledně situace v Sýrii, během týdnu neobjevil žádný komentář.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce