• Vybrat den

    Březen 2024
    Po Út St Čt So Ne


    PODPOŘIT STALOSE BTC ETH LTC

    Bezbřehé brutální násilí, které bude stát mnoho životů. Čím později budeme řešit problém politického islámu, tím méně humanistické to řešení bude. Expert varuje

    22-5-2018 ePortál 90 2357 slov zprávy
     
    Mohamed - karikatura

    ROZHOVOR „Evropa se musí rozhodnout, zda chce zůstat evropskou, nebo se chce stát islámskou. Máme už jenom deset či dvacet let na změnu trendu, pak už bude pozdě. Pak naši civilizaci, tak jak se již historicky mnohokrát stalo, čeká bezbřehé násilí, které bude stát život mnoho muslimů i nemuslimů. Připadá mi bezcitné čekat na takovou dobu a takovéto řešení, které by přišlo od těch samých politiků, kteří se dnes politickému islámu nechtějí věnovat a jeho nebezpečí bagatelizují. Přitom se dnes dá situace vyřešit vzděláváním lidí o politickém islámu,“ říká viceprezident Centra pro studium politického islámu Milan Podlipný. Toto centrum založil Bill Warner.


    Vy se zabýváte takzvaným „politickým islámem“. Vyšla o tom i knížka Billa Warnera Právo šaría pro nemuslimy. Tento termín „politický islám“ používá Mirek Topolánek, poslankyně Jana Černochová či nově i rakouská vláda ve svém vládním prohlášení. Takže, jak si máme tento termín vysvětlit? Znamená to, že islám jako takový je politický a politika je inherentní součástí islámu, nebo existuje i islám, který je nepolitický, který může být mírumilovný?


    Pokud jde o Billa Warnera, tak bych připomenul, že nyní máme vydáno již pět jeho knih, ale chtěli bychom přeložit a vydat všechny, takže jich bude celkem 15.


    Přímo k vaší otázce. Politický islám je konstrukt, protože téma „politický islám“ z pohledu muslima neexistuje, pro muslima je islám jednou a nedělitelnou věcí. Z pohledu nemuslima si můžeme s islámem v teorii dělat, co chceme, protože k tomu nás opravňuje svoboda bádání v naší civilizaci a kritické myšlení. Kdyby někdo chtěl, tak islám může rozdělit na osm částí a pojmenovat je podle barev.


    Pokud jde o politický islám, tak tento koncept definoval Bill. Napadlo ho to, když si četl základní islámské texty (korán – slova Alláha, síru – životopis proroka Mohameda a hadísy – jeho tradice), a zjistil v nich, že oproti jiným náboženstvím, většina nepojednává o tom, jak být dobrým či lepším muslimem, ale pojednává o vztahu muslimů k nemuslimům, tedy o tom, jak se islám staví k nemuslimům. Spočítal, že 51 procent celkového textu se zabývá nemuslimy. Naše civilizace o tom však ví velmi málo a oněch 51 procent nikdy kriticky nezkoumala. Existují knihy, které se tomuto tématu věnují, ale pokud jde o kvantifikaci, tu nikdo neprovedl. Těchto 51 procent nazval Bill „politickým islámem“.


    Proč to takto vydělil?


    Důvod je následující. Politické strany, které dnes vystupují přímo proti islámu jako celku, mají určitý volební potenciál, který dosáhne svého limitu a již ho není možné přesáhnout. To můžeme jasně vidět na volebních výsledcích v dnešní Evropě. Mnoho politických stran, které nekritizují ani islám, ani politický islám, ho nekritizují proto, že mají strach se tohoto tématu vůbec dotknout. Pokud jim dáte možnost se bavit o politickém islámu, tak se to může stát i součástí vládního programu, jako například v Rakousku, protože koncept politického islámu chrání toho, kdo o něm otevřeně mluví.


    Proč ho to chrání?


    Neboť takový člověk se baví o politickém systému, který je jasně definovaný, nikoli o systému náboženském. V naší Ústavě je zaručena svoboda vyznání a další věci, které s tím souvisí, a to je platné v celé EU. Oddělením politického systému od náboženského je možné se tomu vyhnout.


    Víme, že tu máme jasný problém a že něco s islámem není v pořádku. Vědí to všichni lidé, kteří si za posledních dvacet let čtou noviny. Proti náboženskému islámu vystupovat nemůžeme a ani nechceme, protože to zbytečně vyvolává nepraktické emocionální reakce. Poštvat muslimy proti nemuslimům, a naopak, nemá smysl. Můžeme jasně definovat tu část islámu, která se týká nás nemuslimů, tedy politický islám, a podrobit jej celospolečenské kritické debatě. Takže ano, politický islám je umělý pojem vytvořený pro potřeby západní civilizace, abychom byli schopni s islámem nakládat na politické úrovni, nikoliv na úrovni náboženské.


    Tomu rozumím. Pak ale v reálu muslimům moc z toho islámu pro jeho praktikování nezbyde. Když jim seškrtáte všechno, co se týká politiky a nemuslimů, tak nemají v mešitách moc o čem kázat a moc si co číst ze svých posvátných textů. To by se musel hodně seškrtat korán a sunna. To by se pomalu musel vyloučit prorok Mohamed jako vzor pro muslimy, protože on byl politik, který dobýval území a jeho doktrína byla velmi politická. Takže z toho islámu moc nezůstane… Jak to provést v praxi?


    Z islámu zbyde 49 procent. Častou chybou lidí na Západě je to, že se dívají na islám očima muslima. Tento pohled je nám předkládán jako ten jediný správný. Bill však vždy prezentuje pohled muslima, nemuslima a obhájce islámu takzvaného apologety, jako tři možnosti nazírání na současné či historické události, které souvisí s politickým islámem. Z pohledu nemuslimů by nám mělo být jedno, jak s ním sami muslimové budou nakládat. Otázkou je spíše to, jak budou nakládat s politickým islámem nemuslimové. Nemuslimové by se měli začít zajímat o politickou část islámu, protože se jich bezprostředně týká a zajímá se o ně. V základní doktríně islámu se nacházejí tisíce stran textu, které se týkají nemuslimů. Zvídavého Evropana by mělo zajímat, co se v oněch 51 procentech základních textů islámu skrývá.


    Co považujete za ty nejhorší prvky politického islámu?


    V první řadě tam je jasné rozdělení společnosti na muslimy a nemuslimy, to znamená, že to je společnost, kdy muslimové mají jiná práva než nemuslimové. To popírá rovnost mezi lidmi a rovnost před zákonem. Dále popírá rovnost mezi pohlavími a jasně vystupuje proti právům žen. Je to velmi autoritativní systém, kdy všichni lidé mají dělat přesně to, co dělal prorok Mohamed. Tento systém má za cíl ovládnutí celého světa, je totalitní a monokulturní. Pokud jde o nemuslimy, tak ti mohou být dle politického islámu zabíjeni, mučeni, zotročováni a znásilňováni. Nemuslimové se tak stávají občany třetí kategorie. V zemích, kde je dominantní islám, tak v průběhu času mizí všechny ostatní kultury a náboženství a islám se tam stává dominantním náboženství, politickým systémem, stylem života a civilizací.


    Jak se politický islám projevuje v praxi?


    Je islám dnes vnímám našimi zákony jako náboženství, nebo zčásti jako totalitární politický systém? Je považován za náboženství. Jak můžete bojovat proti něčemu, pro co nemáme oporu v zákoně? Proto pak některé strany či jednotlivci mají tendenci bojovat proti islámu jako celku a muslimům jako lidem, kteří jsou mimochodem první obětí politického islámu. Na světě je zabito více muslimů muslimy než nemuslimů. Důvodem je takzvaný očistný džihád, kdy se islámská společnost „čistí“ od muslimů, kteří nedostatečně následují příklad proroka Mohameda, tedy jsou z pohledu politického islámu vnímáni jako odpadlíci od víry, pro které je trestem smrt. My nevystupujeme nikdy proti lidem, ani proti náboženství. Podrobujeme veřejné kritické debatě výhradně politickou část islámu, kterou nemuslimům osvětlujeme.


    Vidíme islamizaci západní Evropy, kdy čím dál více muslimů praktikuje a podporuje politický islám. Tím pádem zaznamenáváme čím dál více násilí a negativních projevů politického islámu. Existuje studie, že pokud v nějaké zemi muslimové praktikující politický islám překročili deset procent populace, vždy se řešila případná deislamizace nemuslimského území násilným způsobem. Země, které se v takové situaci chtěly zbavit politického islámu, musely použít brutální násilí. V historii podobných příkladů najdeme obrovské množství.


    Jedním z důvodů, proč se věnujeme této aktivitě, je to, že nechceme, aby došlo k jakémukoli násilí. Evropa se musí rozhodnout, zda chce zůstat evropskou, nebo se chce stát islámskou. Máme už jenom deset či dvacet let na změnu trendu, pak už bude pozdě. Pak naši civilizaci, tak jak se již historicky mnohokrát stalo, čeká bezbřehé násilí, které bude stát život mnoho muslimů i nemuslimů. Připadá mi bezcitné čekat na takovou dobu a takovéto řešení, které by přišlo od těch samých politiků, kteří se dnes politickému islámu nechtějí věnovat a jeho nebezpečí bagatelizují. Přitom se dnes dá situace vyřešit vzděláváním lidí o politickém islámu.


    Pokud některá země historicky překročila 10 procent saturace politickým islámem a dostatečně se nebránila, tak se vždy stala plně islámskou. Například Afghánistán byl buddhistický, Pákistán hinduistický, dnes jsou oba státy téměř ze 100 procent islámské. Území dnešního Turecka bylo křesťanské, severní Afrika byla křesťanská, Írán byl zoroastriánský.


    Důležitým konceptem je hidžra. Tedy džihád migrací. Tím začíná i letopočet muslimů. Dnes vidíme i džihád penězi, kdy státy jako Saúdská Arábie a Katar financují mešity a různé islámské instituce.


    V západní Evropě v zemích jako Francie či Německo se to k těm deseti procentům už docela blíží, tak jestli se to řešit ještě dá…


    Ještě bych dodal Rusko. Tam se oficiální statistiky počtu muslimů pohybují okolo 17 procent a neoficiální kolem 25 procent. Rusko je jedna z nejvíce islamizovaných zemí Evropy. Vznikají tam tisíce a tisíce mešit a probíhá tam neuvěřitelná postupná islamizace společnosti.


    Ještě to řešit lze, vzděláním společnosti. V Rakousku teď používají metodologii Billa Warnera. Takže pojem politický islám se dnes může dostat do zmíněného programového prohlášení vlády, protože to je velmi politicky korektní termín. Je to termín, který podle mě může používat pan Okamura, pan Babiš, pan Fiala, pan Filip, pan Bartoš... Prostě každý. Tím se otevře celospolečenská debata na téma politický islám. Ne na téma islám, protože to zbytečně víří emoce, popouzí muslimskou, a z nemalé části i nemuslimskou populaci. Koncept politického islámu mění debatu z debaty náboženské na debatu politickou. To je přesně to, co potřebujeme.


    To jsou věci, které se týkají šíření idejí a vzdělávání. Plánujete také i to, aby se tyto věci promítly i v trestním zákoníku? Aby se zakázaly věci propagující politický islám a které jsou neslučitelné s naší Ústavou – tedy popírání rovnosti mužů a žen, popírání rovnosti občanů různého vyznání a tak dále? Má to například být tak, že: „tento imám čte súry z Koránu propagující politický islám, takže bude trestně stíhán“? Nebo že se nesmí propagovat myšlenky ze sunny, ze života proroka Mohameda, kdy tam nabádá k zabíjení nevěřících a podobně…


    Vy sám jste ve své otázce popsal několik možností, co lze v praxi dělat. Přesně toto se začne dít ve společnosti, pokud v ní bude probíhat veřejná debata o politickém islámu. My přímo nemáme řešení situace a ani ho nenabízíme.


    Proč?


    Je to kontraproduktivní. Musíme nechat politiky, aby dělali svou práci. Často „méně znamená více“. Po mé zkušenosti ze setkávání se s politiky na celoevropské úrovni musím podotknout, že jejich znalost islámu je minimální. Jejich znalost politického islámu je též minimální. Ale v momentu, kdy politik prohlédne to obrovské nebezpečí, které z politického islámu plyne, tak začne uvažovat nad tím, co by se mohlo začít dělat. To jsou třeba ty věci, které jste uváděl. To by měla ale dělat celá politická reprezentace.


    Toto není věc jedné politické strany. Nebude vyhnutí, budou to muset řešit všechny politické strany. Potřebujeme rozpoutat velmi seriózní celospolečenskou debatu, co budeme dělat s politickým islámem. Nemělo by to být předmětem stranického boje, ale procesem kolektivního hledání řešení. Protože řešit to budeme muset. Čím později to budeme řešit, tím méně humanistické to řešení bude. Pokud dnes někdo hlásá, že je humanista a že chce pomáhat lidem, tak toto je přesně věc, kterou by měl dělat. A je to ve prospěch nemuslimů i muslimů.


    A nebojíte se hrozby, že to, co říkáte, vám nebude umožněno propagovat? Víme, že politická korektnost dostoupila tak daleko, že jsou lidé kriminalizováni už jen za to, že poukáží na prokazatelný historický fakt – například na spolupráci muslimů s nacisty (spolupráce Adolfa Hitlera s velkým muftím jeruzalémským a muslimské jednotky SS). Ve Francii je Marine Le Penová stíhaná pouze za to, že zveřejnila fotografii zvěrstev Islámského státu. Zajímavé je, že Marine Le Penová nikde nemluví přímo proti islámu, ale proti „radikálnímu islámu“ a proti „islamistům“...


    Rád bych se vyjádřil k tomu, že Le Penová používá termíny „islamisté“ a „islamismus“. Používat tyto termíny je jedním z největších nešvarů mezi novináři a politiky. Každý se bojí, že bude inzultován ad hominem, proto hledá způsoby, jak to obejít. Islamismus je jedním z prázdných termínů, které nemají žádný obsah. Je to něco, co se nám nelíbí, ale protože nechceme použít slovo islám, a neznáme koncepci politického islámu, použijeme slovo islamismus. Slovo islamismus odvádí od základní politické doktríny islámu. Vypadá to pak, že islamismus je nějaká extrémní perverze, která s islámem jako takovým nesouvisí. Což není pravda. Naproti tomu používání termínu „politický islám“ je mnohem zdravější. Namísto pojmu islamisté je lepší požívat termín džihádisté. 51 procent základních textů islámu – koránu, síry a hadísů – hlásá politický islám. Pojem politický islám dovoluje lidem kritizovat islám v jeho politické části a nemusejí to nijak neobratně obcházet.


    Lidé jako Marine Le Penová nevědí, co dělat, a tak zveřejňují podobné fotografie. Ale kolik lidí pochopí podstatu věci? Většinou to pouze vyvolá emoce, ale nenabídne žádné konstruktivní řešení.


    No, dobře, ale otázkou je, zda má být za publikování těchto věcí někdo trestně stíhán… Jedna věc je, jestli to je dobrá taktika, ale druhá věc je, zda se to má zakazovat… Nakonec to může dojít tak daleko, že vám zakáží mluvit i o politickém islámu... Řeknou vám: „a vy jste rasista“. Můžete pak argumentovat, že islám není rasa…


    Pokud se stane toto, tak pak už nežijeme v právním státě. Pak už se nemůžete spolehnout na to, že stát ochrání vaše práva...


    No, ono už se to děje...


    Děje se to ve spoustě zemí. Proto je potřeba být z podstaty politicky korektnější a v takových státech použít termínu „politický islám“. Dnes v německém parlamentu můžete velmi těžko debatovat o islámu. Ale debatovat o politickém islámu lze. Jeden poslanec od kancléřky Merkelové již například o politickém islámu v parlamentu mluvil, a to ne v pozitivním duchu. Už to používají i v CSU. U nás lidé kritizují islám jako celek, protože se ještě nebojí. (V době publikace tohoto článku Dr. Bill Warner, ve spolupráci s Milanem Podlipným, přednášel v německém parlamentu, vBundestagu, na téma „Hidžra – džihád migrací“, pozn. red.)


    Protože tu ještě je v Česku relativně svoboda slova...


    Přesto si myslím, že je dobré začít s používáním toho termínu už teď, protože je potřeba komunikovat to, co je doopravdy podstatné. Je to velmi praktický způsob.


    Třeba je ten váš přístup takticky správný, ale v reálu se politický islám od islámu oddělit nedá...


    To, co říkáte, je pohled muslima, o kterém jsme se bavili v jedné z předchozích otázek. Z pohledu nemuslima to lze.


    V pohledu pravdy to nelze. Když psovi useknete hlavu a nohy, tak už to vlastně není pes. Je to mrtvé...


    My se musíme bavit o tom, co pomůže, abychom dostali debatu na stůl.


    Tomu já rozumím...


    Když se bavíte o islámu, stůl se ztiší a všichni mlčí, nebo vznikne velmi emotivní debata. Když se bavíte o politickém islámu, můžete se bavit s lidmi všech politických názorů, věcně a otevřeně. Naši lidé se potkávají s různými politiky ze všech politických stran. Když se s nimi bavíte o politickém islámu, jsou ochotni naslouchat. Proti islámu nikdo nevystoupí, proti politickému islámu ano. Toto je jediný způsob, jak problém politiky islámu v praxi řešit. 


    www.parlamenntilisty.cz







    Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj
    Nahoru ↑