Evropské firmy se ohýbají před Washingtonem bez ohledu na důraznou nespokojenost ze strany Bruselu a hlavních evropských hlavních měst kvůli rozhodnutí Donalda Trumpa o obnovení sankcí proti Íránu.

„Upřímně řečeno, EU by měla být vděčná a poděkovat Trumpovi za to, že jsme se zbavili všech iluzí a alespoň teď víme, že pokud budeme potřebovat pomocnou ruku, najdeme ji na konci vlastní ruky," napsal prezident Evropské rady Donald Tusk 16. května poté, co se Trump rozhodl odstoupit od Společného komplexního akčního plánu (JCPOA) z roku 2015, který je obecně známý jako íránská jaderná dohoda.

Tusk není jediný evropský lídr, který je frustrovaný krokem amerického prezidenta. Dříve francouzský prezident Emmanuel Macron vyjádřil hluboké znepokojení ohledně rozhodnutí Washingtonu a německá kancléřka Angela Merkelová připustila, že Evropa už nemůže spoléhat na Spojené státy a jejich „ochranu".

Trumpovo odstoupení vedlo k obnovení sankcí proti Íránu. Ministerstvo financí Spojených států oznámilo, že nové obchodní transakce s Íránem budou blokovány, což dovolí zahraničním firmám zrušit své stávající smlouvy s Teheránem během 90denní a 180denní lhůty.

Zatímco Brusel se zabývá úpravou statutu blokování tak, aby zahrnoval pouze americké íránské sankce za účelem ochrany evropských společností, řada korporací starého kontinentu dala najevo své plány o ukončení obchodních projektů s Íránem. Dánská společnost Maersk Tankers, německá společnost Allianz a francouzský ropný gigant Total uvedly, že jsou připraveny zastavit své působení v zemi do listopadu roku 2018.

„I přes tvrdou rétoriku zemí EU nic nenaznačuje tomu, že by byli ochotní vstoupit do konfliktu s Washingtonem," poznamenal komentátor Sputniku Igor Gaškov. „V posledních desetiletích Spojené státy mnohem více zboží od Evropy nakupují, než do ní vyvážejí." Deficit zahraničního obchodu USA s EU dosáhl v roce 2016 146,7 miliardy dolarů. Díky závislosti Evropanů na exportu do USA mohou být extrémně klidní.

Čína vyplní mezeru po odchodu evropských společností

Je velice pravděpodobné, že Čína využije příležitosti obsadit mezery, které zanechají evropské společnosti, tvrdí výzkumný pracovník Institutu pro orientální studia ruské akademie věd Vladimir Sažin.

„Od roku 1979 byl Írán pod sankcemi USA a po celou tuto dobu Čína posiluje svou ekonomickou přítomnost v zemi. Peking nikdy nesouhlasil s íránskými sankcemi a hrál svou vlastní hru. Díky tomu obrat mezi Čínou a Íránem dosáhl 50 miliard dolarů a po odchodu Evropanů se pozice čínských firem ještě zlepší," řekl Sputniku akademik.

Nejdůležitější je skutečnost, že Peking je méně závislý na Washingtonu než EU, vysvětlil. „Čína je obrovská. Samozřejmě existují společnosti, které se bojí amerického tlaku, ale počet těch, kdo jsou lhostejní vůči hrozbám z Bílého domu a kteří neoperují na americkém trhu, je větší," předpokládá Sažin.

Zdroj Sputniku na íránském ministerstvu ropy uvedl, že státní společnost China National Petroleum Corporation (CNPC) se snaží od společnosti Total koupit její podíl na íránské společnosti South Pars v Perském zálivu, pokud se francouzská společnost stáhne.

Obě společnosti zde společně fungují od roku 2017, zpočátku plánovaly investovat 4,8 miliardy dolarů za více než 20 let. Total a CNPC vlastní 50,1% a 30% podíl. Zbývající podíl na íránském South Pars má Írán.

EU utrpí ztráty kvůli jednopolárnímu příkazu ze strany USA

Teherán je nespokojen s odchodem evropských firem z íránského trhu. Když mluvil ministr zahraničí Íránu Mohammad Džavád Zaríf v Teheránu s velvyslancem EU pro energetiku Miguelem Ariasem Cañeteem, zdůraznil, že je to v rozporu s íránskou dohodou o jaderné energii.

„Oznámení o možném odstoupení velkých evropských firem od spolupráce s Íránem není v souladu se závazkem Evropské unie vyplnit jadernou dohodu," uvedl Zarif, kterého cituje IRNA.

Při rozhovoru pro Sputnik íránský politolog Mani Mehrabi poukázal na to, že Evropa utrpí ztráty kvůli jednopolárnímu příkazu, který byl stanoven Washingtonem.

„Od roku 1940 je zahraniční politika Washingtonu založena na principech nadřazenosti a síly," prohlásil Mehrabi a zdůraznil, že Bílý dům získává výhody a privilegia na úkor ostatních zemí.

Politolog zdůraznil, že podle současného světového řádu hraje Washington roli „garanta obchodních, finančních a vojenských organizací v oblasti mezinárodních vztahů".

Abdullah Mehraban, analytik expertní skupiny Faratab v Íránu se domnívá, že po odstoupení Washingtonu z jaderné dohody se transatlantické vztahy dostanou do kritické fáze.

Nicméně i přes to, že Trump americké a evropské vazby seriózně otestoval, je velmi nepravděpodobné, že se Evropa otočí zády k Washingtonu, poznamenal analytik a odvolal se na blízké politické, ekonomické a kulturní spojení mezi Severní Amerikou a starým kontinentem.