Od roku 2012 v Belgii působí strana, která má název Islam (její název se skládá z francouzských slov Integrité, Solidarité, Liberté, Authenticité a Moralité), a která otevřeně říká, že chce vytvořit islámský stát či přesněji islamistickou demokracii a zavést islámské právo šaría. Sputnik uvádí nejdůležitější tvrzení Zdechovského. 

Přestože Belgie se dlouhodobě čelí teroristickým útoků islamistů, stala se jednou ze zemí, kde se prosazuje islamismus i na politické aréně, neboť má největší počet lidí v IS na počet obyvatel. Za největší zastánce migrantů se považují levicové strany, liberálové a neziskové organizace. Předpokládá se, že multikulturní společnost musí být tolerantnější a oni získají voliče. Ovšem na příkladu Belgie je vidět skutečný opak takové představy. 

„Belgické tajné služby opakovaně s odchodem mladých bojovat do Sýrie upozorňovaly, že radikalizace a islamismus se nejlépe šíří u vnuků původních migrantů, kteří hledají své kořeny a odpovědi na svou identitu, které jim dává radikální islám. Zmínění jsou ale dále přesvědčeni o své multikulturní pravdě a důkazy ignorují."

Má taková islámská strana skutečný vliv nebo se jedná pouze o jednu „otevřeně antisystémovou stranu"?

Podle průzkumu z roku 2016 mezi muslimy v Bruselu a ve Vlámsku zastává jen málo dotázaných muslimů otevřeně nenávistné postoje či sympatie k radikálním formám islámu. Nicméně, odmítat IS ještě nemusí znamenat odmítání politického islamismu jako takového. Z toho samého průzkumu totiž zároveň jasně vyplývá, že poptávka po straně pro muslimy v Belgii rozhodně existuje. 

Zdechovský přemyšlí nad tím, jaký reálný politický vliv má islámská strana. 

„Pokud jde o reálný vliv strany Islam na belgickou politiku, tak ten se nyní limitně blíží nule. Prorazit se jí později nepodařilo ani ve volbách do regionálních parlamentů v r. 2014."

Ovšem 14. října v Belgii proběhnou komunální volby. Pokud v roce 2012 islámská strana kandidovala jen ve třech částech Bruselu, nyní se zúčastni voleb ve 14 z 19 bruselských částí a celkem ve 28 obcích hlavního města a ve valonské části Belgie.

I když se islamisté nemůžou pochlubit masovou volební podporou napříč Belgií, strana muže výrazně zabodovat při volbách do lokálních samospráv v oblastech se silnými muslimskými komunitami. Belgické islamistické uskupení spoléhá na to, že demografický vývoj je nakloněný muslimům a Brusel bude do roku 2030 muslimské město.

Podle odhadu tvoří muslimové necelou čtvrtinu obyvatel Bruselu. Kromě toho muslimská populace je v Belgii výrazně mladší, než je zbytek obyvatelstva. To znamená, že se v budoucnu ještě zvýší počet i podíl voličů, které může islamistická strana oslovit.
Zatím islámská strana nemá velký vliv, ale je to ještě neznamená, že hnutí nemůže uspět na místní úrovni v obvodech, kde má silnou svoji přirozenou voličskou základnu. Politický islamismus se stává realitou v zemích EU. Není třeba dodávat, že podobný vývoj můžeme očekávat i v dalších evropských zemích, které trápí masový imigrace z muslimských zemí.