Americký prezident Donald Trump už dlouhodobě tlačí na spojenecké plnění závazků vůči NATO. Jde především o zvýšení výdajů na obranu.

V roce 2014 se na summitu ve Walesu členové NATO zavázali, že nebudou omezovat své vojenské výdaje a do deseti let se dostanou na úroveň 2 % HDP.

Rodící se česká vláda však tento závazek ve svém programovém prohlášení nemá a v dokumentu se hovoří pouze o výdajích ve výši 1,4 procenta do roku 2021. Loni na obranu Česko utratilo zhruba 1,1 procenta HDP.

Šéf vojenského výboru NATO Petr Pavel v neděli v Otázkách Václava Moravce v České televizi proto připomněl, že pokud nebudou jednotlivé země včetně České republiky závazky plnit, projeví se to v míře „vřelosti Spojených států" k těmto spojencům.

Závazky o udržení výdajů na obranu však nedodržuje většina zemí NATO.

Podle stavu k roku 2016 USA stále nesou nejvyšší náklady, jejich srážky činí 3,61 % HDP.

Na druhém místě se usadilo Řecko 2,38 % HDP. Následuje Velká Británie (2,21 %), Estonsko (2,16 %) a Polsko (2 %).

Ostatní země utrácejí na kolektivní bezpečnost méně, než stanovují závazky v rámci Aliance. Německo utratilo 1,19 % HDP, Francie 1,78 % a země jako Kanada, Slovinsko, Belgie, Španělsko a Lucembursko přidělovaly méně než 1 % HDP.

„Je naprosto zřejmé, že americký prezident přikládá velkou váhu tomu, jak státy plní své závazky a podle toho se také odráží míra vřelosti USA k těm spojencům," uvedl generál Pavel.

Poslanec Zdeněk Ondráček velmi trefně okomentoval tento výrok generála Pavla na svém Facebooku: „Volně přeloženo, když zaplatíš, budeš pod ochranou! Nepřipomíná vám to spíše praktiky MAFIE?"

Požadavek zvyšování výdajů 2 % HDP na vojenské účely ve státním rozpočtu je v příkrém protikladu k principům ekonomického neoliberalismu. Každý stát by měl sám zvážit, bez diktátu NATO, kolik potřebuje na své vojenské výdaje, neboť na žádnou jinou oblast výdajů státu takto striktně stanovená hranice není.

Vypadá to tak, že tento požadavek patří mezi velké politické mýty a nástroje mediální manipulace v bezpečnostní oblasti. Vše nasvědčuje tomu, že jde o ideu z kruhů vojensko-průmyslově-finančního komplexu, která jim má zajistit zisky.

Částka 2 % HDP (asi 101 mil. Kč) oproti dnešnímu 1,1 % (59 mil. Kč) sama o sobě nic neříká a nemusí v podmínkách ekonomiky s mírným nárůstem způsobovat starosti. Ale věc vypadá úplně jinak, pokud porovnáme toto zvýšení s výdaji rozpočtu na školství (176 mil. Kč), kulturu (13 mil. Kč), zdravotnictví (8 mil. Kč), dopravu (54 mil. Kč) nebo místní rozvoj (6 mil. Kč). Je jasné, že půjde o ochuzení občanů státu, o zhoršení kvality jejich života.

Podle nového šéfa generálního štábu Aleše Opaty k hlavním hrozbám pro ČR patří na prvním místě terorismus, na druhém místě neregulované migrační vlny, které postupují do Evropy z Blízkého a Středního východu a Afriky. Zajímalo by nás, jak proti těmto hrozbám může český stát zachránit „vřelost USA". Ale odpověď na tuto otázku asi nezná ani generál Pavel.