Jak píše PLOS Neglected Tropical Diseases, vědci provedli experiment na laboratorních myších. Hlodavcům transplantovali lidské kmenové buňky, ze kterých se vyvinuly některé složky lidského imunitního systému. Vědci zjistili, že tělo myší reaguje mnohem silněji na infekci přímo z komářího kousnutí než pomocí injekce.

Proto se vědecká skupina rozhodla zjistit, jak imunitní systém reaguje na kousnutí neinfikovaného hmyzu. Aby to bylo možné, zaměstnanci institutu umožnili čtyřem komárům neomezeně kousat několik laboratorních myší. Poté u hlodavců vzali vzorky krve a dalších tkání po šesti hodinách, po dnu a po sedmi dnech po zahájení experimentu.

Po porovnání vzorků s indexy nedotčených myší výzkumníci zjistili, že u ukousnutých zvířat se aktivovala činnost cytosinů, tedy molekul zodpovědných za imunitní funkci těla. Navíc byly zasáhnuty T-pomocníci, kteří se podílejí na antivirových a alergických reakcích. V tomto případě účinky kousnutí trvaly až sedm dní a zasahovaly do různých tkání těla, včetně krve, kůže a kostní dřeně. 

„Zjistili jsme, že sliny komárů vyvolávaly různorodé a komplexní imunitní reakce, které jsme nečekali. <… > Rozmanitost imunitní reakce byla pro mě nepřekvapivější. To je zajímavé, když si vezmeme v úvahu, že žádná skutečná infekce jakýmkoli infekčním původcem nebyla," řekla jeden z autorů studie, Rebecca Rico-Hessová.