"Stát musí zničit klanové struktury."

napsal Soeren Kern

Překlad původního textu: Germany: Crackdown on Middle Eastern Crime Families
Překlad: Josef Janeček

• 
  

  Středovýchodní zločinecké klany nyní ovládají mnoho německých měst a oblastí, ve kterých fakticky neplatí zákony a do kterých se německá policie obává vstoupit. Zločineckým klanům o tisících členech zde bylo po celá desetiletí umožněno operovat prakticky beztrestně. Němečtí soudci a státní zástupci nebyli schopni nebo ochotni je zastavit, zjevně ze strachu z odvety.

  
  


• 
  

  "Policie nemůže válku s námi Libanonci vyhrát, protože ji početně převyšujeme", řekli zástupci zločineckých klanů policejnímu náčelníkovi v Gelsenkirchenu Ralfovi Feldmannovi.

  
  


• 
  

  Peter Biesenbach, současný ministr spravedlnosti Severního Porýní-Vestfálska, opakovaně vyzýval k oficiálnímu vyšetření rozsahu činnosti klanů. Tyto výzvy byly jeho předchůdcem odmítnuty, protože takové vyšetřování by bylo politicky nekorektní.

  
  

Německé úřady tvrdě zakročily proti zločineckému klanu ze Středního východu v Essenu, městě v Severním Porýní-Vestfálsku (NRW), kde se asi 70 tureckých, kurdských a arabských členů klanu zabývá pravidelně vydíráním, praním špinavých peněz, pasáctvím a obchodováním s lidmi, zbraněmi a drogami.

Středovýchodní zločinecké klany nyní ovládají mnoho německých měst a oblastí, ve kterých fakticky neplatí zákony a do kterých se německá policie obává vstoupit. Zločineckým klanům o tisících členů zde bylo po celá desetiletí umožněno operovat prakticky beztrestně. Němečtí soudci a státní zástupci nebyli schopni nebo ochotni je zastavit, zjevně ze strachu z odvety.

Policejní zátah přišel téměř rok poté, co středopravá Křesťanská demokratická unie (CDU) vyhrála zemské volby v Severním Porýní-Vestfálsku (NRW) a nahradila tak středolevou Sociální demokratickou stranu (SPD), která s výjimkou jednoho legislativního období v tomto regionu vládla od roku 1966.

Pozorovatelé uvádějí, že klany se staly tak silnými a krutými, že jediným řešením vlády je zahájit proti nim válku až do jejich úplného zničení. Pokud je ale možno z počátečního zákroku v Essenu něco usuzovat, nemusí se středovýchodní klany v Německu ničeho obávat.

Dne 12. dubna více než 300 policistů doprovázených desítkami úředníků zabývajících se celními a daňovými úniky a praním špinavých peněz prověřilotéměř 100 komerčních podniků, barů s vodními dýmkami, heren a sázkových kanceláří v centru Essenu. Po výslechu 600 osob a po prohledání 60 vozidel na kontrolních stanovištích zatkla policie osm lidí, na většinu z nich však již byly vydány platné zatykače. Dalších 20 osob bylo obviněno z držení drog a porušování imigračních předpisů.

Mnozí členové takzvaných libanonských klanů jsou etničtí Kurdové z jihovýchodní Anatolie, kteří se vystěhovali do Libanonu při hledání práce, a poté během občanské války v Libanonu v letech 1975 až 1990 emigrovali do Německa. V Německu pak vytvářeli paralelní společnosti založené na kmenových a klanových zvycích a islámském kodexu cti.

Mnozí členové klanu dostávají dávky v nezaměstnanosti a současně perou špinavé peníze z nezákonných činností, prostřednictvím barů, restaurací a obchodů s ojetými automobily.

Policie nemá šanci zasáhnout proti klanům, jejichž členové používají mobilní telefony k přivolání posil. Během chvilky se vytvoří dav desítek členů klanu, který začne policisty urážet a zastrašovat.

"Tyto klany nemají k policii žádný respekt," uvedl Arnold Plickert, předseda Policejního odborového svazu GdP v NRW. "Tito lidé žijí ve své vlastní paralelní společnosti a nemají žádný respekt k německému státu a státnímu zřízení."

Časopis Focus popsal brutální metody používané klany k získání kontroly nad sektorem sportovních sázek v Essenu:

"Před pěti lety tři přední členové klanu šikanovali operátora několika sázkových kanceláří a požadovali 10 000 eur měsíčně za ochranu. Navíc po něm požadovali, aby pro ně otevřel dvě nové sázkové kanceláře a zaplatil dalších 150 000 eur. Poté mu bylo řečeno, že on v Essenu nemůže provozovat žádný byznys bez účasti klanů. Pokud jim odmítne vyhovět, tak bude zabit."

"Podnikatel se obrátil na policii se žádostí o pomoc, ale vyšetřování se vleklo. Po nějakém čase policie přestala odposlouchávat telefony vyšetřovaných osob. Soudci trvalo tři roky, než naplánoval soudní řízení. Obvinění byli nakonec osvobozeni pro nedostatek důkazů."

"Abdou Gabbar, právník oběti, se proti rozsudku odvolal: 'Zkušenosti s policií a justicí v Essenu ve věci týkající se klanu al-Zein jsou frustrující. Okresní soud ani nepožadoval přeložit inkriminované telefonní hovory a jednoduše propustil obžalované na svobodu.'"

"Také další obvinění proti protagonistům, včetně urážek policie, bylo zastaveno. Soudce se obával, že se mu členové klanu v soudní síni vzbouří."

Místo vraždy střežené policií v německém Essenu 9. dubna 2016. Vražda byla součástí krvavého konfliktu uvnitř libanonského klanu. (Zdroj obrázku: snímek obrazovky videa WDR)

V nedalekém Gelsenkirchenu spolu kurdské a libanonské klany bojují o nadvládu nad městskými ulicemi, z nichž se některé staly zónami, kde německé orgány ztratily veškerou kontrolu. Důstojníci policejního oddělení v Gelsenkirchenu uspořádali tajné setkání s představiteli klanů, aby "domluvili společenský smír mezi Němci a Libanonci".

Uniklá zpráva policie odhalila, že zástupci klanů policejnímu náčelníkovi Ralfovi Feldmannovi řekli: "Policie nemůže válku s námi Libanonci vyhrát, protože ji početně převyšujeme." A dodali: "To platí pro celý Gelsenkirchen, pokud se tak rozhodneme."

Když se Feldmann ohradil, že by vyslal policejní posily, aby narušil jejich činnost, zástupci klanu se jen zasmáli a řekli: "Vláda nemá dost peněz na to, aby nasadila dostatečný počet policistů nezbytných pro konfrontaci s námi Libanonci."Policejní zpráva dospěla k závěru, že německé orgány by neměly mít žádné iluze o skutečné rovnováze moci: "Policie by byla poražena."

Policii v Duisburgu unikla zpráva připravená pro zemský parlament Severního Porýní-Vestfálska, která uvádí, že libanonské klany neuznávají autoritu policie a rozdělují si oblasti pro páchání kriminálních aktivit. Jejich členové jsou vesměs muži ve věku od 15 do 25 let a "téměř 100 %" z nich je policii dobře známo.

Zpráva popisuje situaci ve čtvrti Laar v Duisburgu, nad kterou, jak se zdá převzaly kontrolu dvě velké libanonské rodiny: "Ulice jsou tu ve skutečnosti považovány za samostatná území. Cizí lidé jsou tu fyzicky napadáni, olupováni a obtěžováni. Zkušenosti ukazují, že libanonské klany jsou schopny prostřednictvím telefonu mobilizovat ve velmi krátké době několik set lidí."

Policie uvádí, že je znepokojena agresivitou a brutalitou těchto klanů, o nichž se říká, že zločin považují za zábavu. Pokud dojde k zásahu policie, tak se ihned mobilizují stovky členů klanu, aby se jí postavily na odpor.

"Pokud toto není no-go zóna, potom nevím, co to vlastně je," prohlásil Peter Biesenbach (CDU), dnešní ministr spravedlnosti NRW. Než převzal svůj současný post, tak opakovaně vyzýval k oficiálnímu vyšetření rozsahu činnosti klanů. Tyto výzvy předchozí ministr vnitra NRW Ralf Jäger (SPD) odmítal, protože takové vyšetřování by nebylo politicky korektní:

"Takové shromažďování údajů je právně nepřípustné. Je třeba se vyvarovat jakékoliv klasifikace, vnitřní i vnější, která by mohla být použita ke snižování hodnoty lidských bytostí. V tomto ohledu je proto z policejního hlediska zakázáno používat termín 'rodinný klan' (Familienclan)."

Nový ministr vnitra NRW Herbert Reul (CDU) se zavázal ke změně politiky:"Nebudeme tolerovat žádné ilegální aktivity nebo paralelní právo. Máme strategii nulové tolerance. V boji proti zločinu použijeme všechny prostředky, které nám zákony umožňují." Jak bude jeho strategie efektivní, se teprve uvidí.

Ralph Ghadban, libanonsko-německý politolog a přední expert na středovýchodní klany v Německu, uvedl, že jediným způsobem, jak by mohlo Německo získat kontrolu nad klany, je tyto klany zničit. V rozhovoru s časopisem Focus vysvětlil:

"V jejich představě mužnosti platí jen síla a moc, humanita a zdvořilost je považována za slabost. V klanových strukturách a v domorodých kulturách všude ve světě se etika omezuje pouze na samotný klan. Všechno mimo klan je nepřátelské území."

"Tento trend už sleduji celá léta. Klany se nyní cítí tak silné, že útočí i na autoritu státu a policie, pro soudnictví nemají nic než opovržení... Hlavním problémem při řešení problémů s klany je to, že státní instituce nekladou žádný odpor. Toto činí tyto rodiny stále více a více agresivními - prostě k státním úřadům nemají žádnou úctu..."

"Stát musí tyto klanové struktury zničit. Zdatní a dobře vyškolení policisté musí být na ulici respektováni. Soudy vydávají bezzubé rozsudky založené na falešném výkladu multikulturalismu a strachu z toho, že by mohli být označeni za rasisty..."

Průzkum společnosti Emnid, publikovaný 14. dubna 2018 v deníku Bild zjistil, že 51 % dotázaných se obávalo no-go zón v Německu, oblastí, kde stát není schopen nebo ochoten prosadit platnost zákonů. 77 % dotázaných uvedlo, že požadují, aby byl stát proti klanům důslednější.

"Státu se nepodařilo dostat tento problém pod kontrolu," prohlásil Ghadban, expert na problematiku klanů. Důvodem je převládající politická ideologie: "Policie může jednat jen tak, jak jí to politici dovolí. Multikulturní atmosféra, ve které je vše tolerováno, vede v praxi k tomu, že klany nejsou stíhány."

Soeren Kern je vedoucím spolupracovníkem Gatestone Institute v New Yorku.