Jezero Čagan v Kazachstánu je dílem sovětských jaderných vědců. Navrhli pomocí řízeného jaderného výbuchu vytvořit umělé nádrže pro skladování vody v suchých oblastech. Podle myšlenky vědců se na území Střední Asie mělo objevit asi čtyřicet takovýchto jezer. Bylo plánováno takovým způsobem vyřešit problém letního sucha a optimalizovat zemědělství v kazašských stepích. Tak se objevil Čagan, jehož kapacita činí 20 milionů metrů krychlových vody.

Podle myšlenky vědců se během výbuchu měl vytvořit obří trychtýř, jehož hrany a dno měly být roztaveny díky teplu. Z této vodní nádrže neodejde voda do půdy a místní obyvatelé ji budou moci využít k napájení dobytka a zavlažování okolních polí.

V lednu 1965, v oblasti koryta malé řeky Čagan, která v létě vysychá, byl proveden řízený výbuch. Tynu horniny byly rozptýleny v okruhu několika desítek kilometrů.

Na místě výbuchu se vyskytl obrovský trychtýř s roztavenými hranami. Jeho průměr činil 430 metrů, hloubka přesahovala 100 metrů.

Výbušné zařízení použité k vytvoření jezera mělo výkon 170 kiloton. Pro srovnání byla na Hirošimu shozena bomba o výkonu 20 kilotun. Všechna tato síla byla vložena do válcového kontejneru o průměru 86 centimetrů a délce 3 metrů.

Podle vědců měla být veškerá voda z okolí shromažďována v jezeře Čagan. Za tímto účelem byla postavena přehrada, která bránila toku řeky na Irtyš. Na jaře se trychtýř naplnil vodou z tání, ale plány vědců zmařila hladina záření, která tisíckrát překročila normu.

V důsledku výbuchu, po němž se vytvořilo jaderné jezero Čagan, byla oblast, na které se nacházelo 11 obcí s počtem obyvatel asi 2000 lidí, vystavena kontaminaci radioaktivními látkami.

Poté se jezero Čagan stalo místem výzkumu biologů. Vzhledem k tomu, že účinek záření na živé organismy byl málo zkoumán, biologové provedli experimenty a osídlovali jaderné jezero různými druhy rostlin a živočichů. Do jezera Čagan bylo vypuštěno 36 druhů ryb, mezi nimi i pirani z Amazonky, 27 druhů měkkýšů, 42 druhů bezobratlých, 32 odrůd obojživelníků, 8 savců a 11 plazů.

90 % zvířat zemřelo kvůli vysoké úrovni radiace a neobvyklým podmínkám. Ti, kteří zůstali, byli vystaveni mutacím až do změn vzhledu potomstva a radikálních změn chování.

Nyní je jezero Čagan na seznamu oblastí postižených jadernými zkouškami. Voda z jezera není vhodná k pití a zavlažování polí. Úroveň rakoviny a genetických poruch v regionu je mnohem vyšší než u sousedních regionů.

Ryby, které byly ulovené v jezeře Čagan, se nedoporučuje jíst. Ale chytří prodejci nabízejí na trzích Semipalatinského obrovského kapra kupujícím, kteří sem dostali jen náhodou a nevědí o hrozném jezeře. Výpočty vědců nebyly opodstatněné. Toto jezero s mrtvou vodou je pro lidský život i po půlstoletí nevhodné. Přijíždějí sem turisté, aby se dozvěděli o úspěších jaderných technologií v SSSR.