Beppe Grillo, zakladatel Hnutí pěti hvězd (M5S) |
Výmarská republika se zhroutila kvůli nedostatku demokracie. Evropa může dosáhnout stejného výsledku kvůli nedostatku Evropanů, varoval německý novinář. S novou vládou v Římě se evropský skepticismus stane oficiální politikou jedné ze zemí, které založily Evropskou unii. Po neúspěchu ústavy, krizi eura, neúspěchu uprchlické krize, brexitu a povstání Visegrádské skupiny (Polsko, Česká republika, Slovensko a Maďarsko) je to šestý útok na základy EU, zdůraznil Posener - „a to může mít fatální následky“.
Nová vládní koalici tvoří hnutí Pět hvězd a „Liga“. „Liga" začala jako strana nepřátelská vůči údajně líným Italům z jihu země a zkorumpovaným elitám. Program Hnutí pěti hvězd je fúze pozic, které obhajuje Pirátská strana v Německu, zelení, levice a autoři knih o ezoterice, tvrdí Die Welt. Obě strany však sjednocuje jejich opoziční postoj vůči EU.
Hnutí pěti hvězd vyjádřilo svůj záměr požádat o přezkum evropských smluv: podle názoru zakladatele strany Beppe Grilla je Evropská centrální banka nejnebezpečnější nepřítel Itálie, a ne islamisti či Rusko. Stejně jako téměř všichni populisté a euroskeptici vidí Hnutí pěti hvězd a „Liga“ v Rusku svého přirozeného spojence. „Liga“ se domluvila na spolupráci se stranou Vladimira Putina, a její hlava Matteo Salvini se během návštěvy v Moskvě vyfotil v tričku s obrazem ruského prezidenta, a trval na tom, že jeho strana chce, aby „i v Itálii byly spravedlivé parlamentní volby, stejně otevřené, jako v Rusku."
Liberální, prozápadní a proevropské elity kontinentu pod záštitou kancléřky Angely Merkelové se již ocitli v defenzivě, tvrdí německý deník. Euroskeptické strany sestavily, nebo se s nimi tvoří vlády v Bulharsku, Itálii, Řecku, na Maltě, v Rakousku, Polsku, Slovensku, České republice a Maďarsku. Většina se také liší populistickými, kritickými názory ohledně kapitalismu a proruskými názory, zdůraznilo vydání.
Jak je uvedeno v článku v Itálii nefunguje ani princip, podle něhož mladí lidé ve většině zemí vystupuje ve prospěch proevropské budoucnosti: o něco více než polovina populace mladší než 45 let v Itálii říká, že by hlasovala pro odchod země z EU, pokud by došlo k referendu. Naopak, 68% občanů starších 45 let preferuje zůstat v EU.
„Sedět a vydržet - hlavní strategie Merkelové - již dávno není variantou," uvedl autor Die Weltu. Nová německá vláda vytvořila koalici pod heslem „Nový průlom pro Evropu“, ale v 175stránkové koaliční smlouvě je tématu Evropy věnováno jen pět stran, a o krizi v EU - ani politické, ani ideologické - tam není ani zmínka, poznamenal německý deník. Použít Donalda Trumpa jako nepřátelského obrazu pro soudržnost Evropy považuje autor za absurdní - nefungovalo to ani proti prezidentu Georgi W. Bushovi mladšímu.
„Téměř hysterickou reakci“ - německých politických kruhů k odstoupení USA od íránské jaderné dohody, lze podle novin považovat pouze jako pokus oživit ducha antiamerikanismu zamaskovaného jako evropský patriotismus - což prý tak dovedně prováděl Gerhard Schröder v německých volbách, současně nepodporuje evropsky projekt ani „o centimetr".
Všechna oficiální prohlášení říkají, že Evropa by měla poskytnout větší blahobyt, bezpečnost, pracovní místa, inovace, integraci. Problémy Evropy však nejsou v hmotné oblasti ani v provedených chybách, míní Alan Posener.
Systémové chyby nevedou občany, aby EU zpochybňovali, pokud se obecně těší jejich důvěře, napsal Die Welt. Problém Evropy spočívá v nedostatku této důvěry a „loajality" v nedostatku „Evropanů“. To nemůže být překonáno sliby či dokonce úspěchy. „Více Evropy" není odpovědí. Kontinent potřebuje více „Evropanů“, tvrdí publikace.
Především si je třeba uvědomit, že globalizace, liberální kapitalismus a právní demokratický stát čelí krizi legitimity, pokračoval německý novinář. „Neliberální demokracie“ Viktora Orbána, vítězství v podstatě protipolitického Hnutí pěti hvězd v Itálii a úspěch levicových a pravicových nacionalistů v celé Evropě - není výsledkem nedostatku pohody nebo příliš vysoké migrace, stejně jako přebujelá byrokracie a nedostatek inovací, jakkoliv jsou to příliš reálné problémy, poznamenal Die Welt.
Podle autora je krize v Evropě je výsledkem nedostatku slov a nedostatku vysvětlení, příliš mnoha summitů a příliš málo lidových setkání. Nemůžeme žalovat na příliš jednoduché odpovědi populistů, když nikdo nevyjasňuje obtížné otázky. Evropský průlom by měl být pro průlomem politiků k lidem, než bude příliš pozdě, uzavřel německý novinář.
Zarážející je neustálé opakování – včetně Die Weltu - poněkud etérických důvodů o tom, že liberální kapitalismus a právní demokratický stát čelí krizi legitimity. Ale právě tyto principy jsou stále více a více svírány „příkazovostí“ evropské byrokracie vůči národním státům-členům EU, navíc strukturou, u níž panují vážné obavy, že její existence se vůbec neopírá o demokratické principy, nýbrž o jejich absenci.
Alan Posener však zapomíná, že argumentace „lidé to nepochopili“, „my to asi špatně vysvětlujeme“, jsou tradiční výmluvy evropských elit a zejména eurobyrokracie, která si chce zachovat svoji setrvačností moc. Ta si stále namlouvá, že když se vysvětlí složitost problémů, které sami vytvořili, a složitost jejich řešení – či spíše výmluvy, proč je neřešit, získají „evropská srdce“ obyvatel. To je blud.
Související: