Britský europoslanec v rozhovoru pro INFO.CZ okomentoval smutnou skutečnost, že Britská vláda se v jednáních o brexitu nezachovala správně k milionům cizinců z jiných zemí EU, včetně Česka nebo Slovenska.

Jednou z odvrácených stran brexitu se staly nadávky vůči přistěhovalcům z východní Evropy, zejména proti Slovákům, Polákům a také Čechům. Kampaň za brexit se nezřídka trefovala do lidí z východní Evropy, kteří odešli do Británie kvůli zaměstnání. Britové jsou znepokojeni tím, že cizinci jim zabírají práci a navíc dostávají sociální dávky. Charles Tannock prohlásil, že s tím nechce mít „nic společného".

„Rozhodně si nemyslím, že lidé z jiných zemí EU, kteří přišli nebo přicházejí do Británie, představují jakoukoliv hrozbu pro naši kulturu, způsob života nebo ekonomiku. Tito lidé se tu dokázali integrovat, platí tu daně, pracují tvrdě, někteří z nich se tu oženili nebo vdaly. Strašně mě proto rozčilují všechny ty protievropské nebo konkrétněji třeba protipolské postoje, se kterými se běžně setkáváme v médiích. Je mi z toho zle a rozhodně s tím nechci mít nic společného."

Manželka britského europoslance pochází ze Slovenska, proto Charles Tennock mohl ilustrovat svá tvrzení zkušeností ze své rodiny.

„Stalo se to přesně den poté, co proběhlo referendum. Když vyšla z domu, jeden ze členů Konzervativní strany k ní přistoupil a řekl, jak je šťastný, že vystupujeme z EU a že žádný Polák nebo kdokoliv z východní Evropy sem už nevkročí. Vůbec si neuvědomil, že ona je původem z východní Evropy. A nedošlo mu to ani poté, co se na něj vytřeštěně dívala. Moc dobře to věděl, protože mě i ji dlouho zná."

Manželka europoslance již vystoupila z Konzervativní strany a už se tam nechce vracet.

„Je rozzlobená, tvrdý brexit je pro ni absolutně nepřijatelný. Mrzelo ji, že se o občanech EU žijících v Británii mluvilo jako o rukojmích vyjednávání. Myslím, že vláda a hlavně premiérka Mayová si postupně uvědomily, že to vzaly za špatný konec.

Charles Tannock také dodal, že největším problémem je to, že lidé z jiných zemí EU, co žijí v Británii, nemají právo volit ve volbách do parlamentu.

„Politiky proto vůbec nezajímá, co si tito lidé myslí, protože jejich hlas k ničemu nepotřebují. Mnohem více se zajímají o občany ze zemí Commonwealthu, protože ti volit mohou. Kdyby brali ohled na tři miliony lidí z EU, kteří žijí v Británii, tak bychom se tady nyní možná bavili úplně o něčem jiném."