V každém případě podstatná část zpráv z Ukrajiny vytváří plný efekt ponoření do atmosféry absurdních parodií na autoritářské režimy v zemích třetího světa.

Jak jinak vnímat například zprávy o zahájení ukrajinské hlídkové policie na Krymu a Sevastopolu? Nedá se tuto zprávu vážně komentovat, aniž by se sklouzlo ke vtipům.

Je těžké říci, zda ukrajinské orgány konají záměrně nebo nějak nevědomky, ale hlavní věcí je, že Ukrajina úspěšně formuje svou pověst jako klauna zločince.

A zde vzniká hlavní problém. Kyjev může vytvářet absurditu a vyvolávat smích, ale tato klauniáda stojí na skutečné krvi a životů lidí.

Historie zpravodajské agentury RIA Novosti Ukrajina a jejího ředitele Kirilla Vyšinského, která se nyní odehrává, je ilustrativní příklad.

Novinář je podezřelý z velezrady z důvodu, že jeho texty ideologicky nevyhovují úřadům země.

Doprovod toho, co se děje, je absurdní od počátku do konce.

Vyšinskému zabavili dvě auta. Je těžké si představit reakci civilizovaného světa, pokud se něco takového stane se zástupci Associated Press nebo Reuters kdekoli na světě.

Přičemž byl samotný Vyšinský z Kyjeva převezen do Chersonu, kde jeho případ řeší ukrajinská prokuratura Autonomní republiky Krym.

To znamená, že domněle existující struktura domněle existující republiky řeší domněle existující případ.

V tomto okamžiku se publikum v kině má zasmát úspěšné satiře bláznivého totalitního režimu.

Ale to není film a není se čemu smát.

Vyšinský kvůli novinářské činnosti může dostat 15 reálných, nikoliv kinematografických let. Na základě obvinění z vlastizrady.

Ano, to je moderní Ukrajina.

Skutečnost, že Ukrajina pečlivě i důsledně mění svou pověst a stává se terčem posměchu i předmětem pro vtipy, nic nemění na tom, že tento „klaun" ničí lidské životy a živí se krví.

V této situaci vzniká otázka, jak se vypořádat s touto inkarnací pekla ve formě státu, který se nachází uprostřed Evropy. „Civilizovaný svět" může samozřejmě — alespoň na nějakou dobu — přijmout pohodlnou pozici „Nic nevidím a nic neslyším", jak to například udělalo francouzské ministerstvo zahraničí.

Rusko si to nemůže dovolit.

Taktické kroky budou samozřejmě nevyhnutelně zahrnovat odvolání na tzv. Mezinárodní organizace, které se staví jako rozhodčí, jež se pečlivě starají o dodržování základních lidských práv ve zbytku světa.

Je však třeba také připomenout, že „boj za lidská práva" těmito organizacemi a vládními strukturami, které stojí za nimi, byly vždy považovány výhradně za sekundární nástroj světové správy.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce