Prezident Miloš Zeman odpověděl na kritiku senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost, že nemluvil pravdu o novičoku a zveřejněním informací od tajných služeb ohrozil bezpečnostní zájmy země. „Senát mě nevolil, volily mě tři milióny občanů a těm se zodpovídám," řekl Zeman.
Podle Peheho stojí za připomenutí, že i když Zemana zvolilo ve druhém kole 2 853 390 lidí, jeho vyzyvatel Jiří Drahoš dostal 2 701 206 hlasů, tedy jen o zhruba 152 tisíc méně. Navíc pokud vezmeme v potaz i ty, kdo k volbám nepřišli, dostal Zeman hlasy jen třetiny z osmi miliónů dospělých občanů ČR, kteří mají právo volit. A proto politický analytik klade otázku, „zda se tedy Zeman považuje též za prezidenta těch ostatních, kteří ho nevolili, nebo volit nepřišli, a tvoří dohromady velkou většinu české populace".
„Prezident je u nás takříkajíc ústavně neodpovědný, protože za většinu jeho činů nese odpovědnost vláda. To bohužel současného prezidenta jen málokdy odradí od toho, aby si dělal, co chce. O tom, že by takové činy šlo ospravedlňovat počtem voličů, kteří mu dali hlas v přímé volbě, přitom není v ústavě ani slovo," dodává.
Pehe zdůrazňuje, že prezidentova neodpovědnost ústavě však neznamená, že ho nelze volat k zodpovědnosti. I když po zavedení přímé volby prezidenta už nevolí Senát a Poslanecká sněmovna, obě komory parlamentu mohou prezidenta ale s pomocí ústavní žaloby volat k zodpovědnosti za činy, které jsou v rozporu s ústavou.
„Přesto stojí za to připomínat, že jakkoli Zeman roli parlamentu v kontrole prezidenta zlehčuje poukazováním na počty lidí, kteří mu dali hlas, je to nakonec právě parlament, nikoli lid s pomocí plebiscitu, kdo ho může žalovat u Ústavního soudu s cílem odvolat ho z funkce. Měl by to mít na paměti," uzavírá Pehe.