Křesťanský svaz studentů navrhl zrušit „nadbytečné" svátky, jako jsou druhý svátek vánoční, velikonoční pondělí a druhý den letnic, jež jsou dnes dny pracovního volna, uvádí deník Klassekampen.

Podle šéfky svazu Ingvild Yrkeové muslimové, environmentální hnutí a feministky budou nejvíce těžit ze zrušení těchto svátků. Konec ramadánu může rovněž získat status státního svátku.

„Mezinárodní den žen, Mezinárodní den životního prostředí a svátek přerušení půstu nebo svátek oběti mohou být dobré alternativní státní svátky," řekla Yrkeová. Podle ní „sekundární" svátky jsou pozůstatky doby, kdy lidé potřebovali další dny volna, aby mohli jít do kostela. Bude to proto vlídné gesto, abychom dali muslimům vlastní volné dny.

Předseda hnutí muslimského dialogu Basim Ghozlan označil myšlenku za „dojemnou", ale upozornil, že je těžko realizovatelná. Podle něj v jeho rodném Jordánsku 95 % muslimů slaví vánoce. Rozdíl však spočívá v tom, že zatímco v Jordánsku křesťané a muslimové žijí pospolu tisíce let, v Norsku je tomu pouze 50 let.

Křesťanská lidová strana se změnou svátků nesouhlasí. „Záměna svátků znamená nepochopení tolerance," řekl její předseda Knut Arild Harede, podle něhož se jedná o výsledek individualizace společnosti.

Vůdce krajně pravicové Pokrokové strany v Oslu Mazyar Keshvari byl myšlenkou šokovaný.

„Můžeme se ptát, zda tzv. kněží a rádoby křesťané, kteří neúnavně bourají křesťanství a snižují jeho relevanci podporou islámského vlivu a dominance, jsou skuteční křesťané, kteří slouží Bohu," řekl Keshvari.

Od 60. let muslimská komunita v Norsku zažívá exponenciální růst. Dnes muslimové představují 5,7 % norského obyvatelstva, které čítá 5,2 milionu.