Podle britského statistického úřadu v prvních třech měsících tohoto roku v Británii pracovalo 2,292 milionu cizinců z EU, což je o 28 000 lidí méně než ve stejném období minulého roku. Jedná se tak o 1,2% pokles.

Největší pokles zaznamenala kategorie občanů z nových členských států, například z Polska, kteří se vracejí zpět do své vlasti. Jako příčinu většinou uvádějí Brexit a propad libry.

Kromě Polska byl zaznamenán pokles pracovní migrace i z České republiky, Maďarska, Slovenska, Slovinska, Litvy a Lotyšska z původních 1,008 milionu na 917 tisíc. Jedná se o nejnižší úroveň od rekordního roku 1997.

Matylda Setlaková z marketingové agentury All 4 Comms říká listu The Times, že nabízené pracovní pozice a příjmy v Británii již nejsou tolik atraktivní jako dříve, a proto lidé odjíždějí raději domů. Dalším důvodem je oslabení britské měny. Oproti tomu v Polsku naopak životní úroveň roste.

„Psychologický dopad referenda o Brexitu učinil Británii méně atraktivním místem pro práci a život," říká Jonathan Portes, profesor ekonomiky a veřejné politiky na vysoké škole King's College London.

Nicméně imigrace z Rumunska a Bulharska, kterým byla až před nedávnem zrušena omezení volného pohybu pracovních sil, nadále roste. Mezi lednem a březnem bylo v Británii zaměstnáno 355 000 osob z těchto dvou zemí, zatímco ve stejném období minulého roku se jednalo pouze o 297 000.

Imigrace z ostatních 14 členů EU, včetně Německa a Francie, nepatrně stoupla z 1 001 000 na 1 008 000 osob. Počet těch, kdo přicestoval z jiných zemí než z EU, stoupl o 20 000 a dosáhl 1,25 milionu osob.

Minulý týden zvláštní zpravodajka OSN pro rasismus a xenofobii Tendayi Achiumeová varovala, že po výsledcích referenda o Brexitu došlo k „normalizaci" rétoriky, která je namířena proti imigrantům a cizincům.