Podle jeho slov budou Rusové říkat o perspektivách návratu poloostrova jedno, a Západ něco jiného. „Uvidíme však, co se stane v perspektivě. Baltské země byly Sovětským svazem okupovány v průběhu několika desetiletí a v konečném důsledku se všechno změnilo," poznamenal Volker.

Uznal, že problém Krymu je dost složitý. Podotkl však, že se „s velkým nadšením" ohlíží na své předchůdce, kteří prováděli politiku neuznání „anexe" baltských států.

Volker dodal, že v sankčním nátlaku na Rusko se bude pokračovat, dokud nevrátí Krymský poloostrov Ukrajině. Podle jeho slov bude „krymský balík" sankcí proti Moskvě jasným signálem, že „vpád do jiné země a uchvácení jejího území, její anexe a vyhlášení za své vlastnictví je prostě nepřípustné a nehodláme se s tím smířit".

Krym se zapojil do složení Ruska v březnu 2014 podle výsledků referenda uspořádaného po státním převratu na Ukrajině. Pro nové sjednocení se vyslovilo přes 95 % obyvatel poloostrova. Mnozí ukrajinští politici a také západní země i nadále trvají na tom, že je to území Ukrajiny. Moskva nejednou podotkla, že obyvatelé Krymu hlasovali demokratickou cestou, v plném souladu s mezinárodním zákonodárstvím a se stanovami OSN.

Estonsko, Lotyšsko a Litva se staly svazovými republikami v roce 1940 po výměně vlád a nástupu k moci prosovětských sil. Řada západních zemí po desetiletí odmítala uznat jejich připojení k SSSR za zákonné. Po rozpadu Sovětského svazu začaly úřady tří nezávislých baltských zemí oficiálně označovat sovětské období za „okupaci".