Vědci provedli dva experimenty. Při prvním nejdříve ukazovali lidem dva typy fotografií 35 mužů a 35 žen. Na jedné z nich se usmívali a na druhé měli neutrální výraz. Účastníkům experimentu ukazovali jednu fotku po druhé a žádali je, aby odhadli věk osoby, která je na ní zobrazena.

Poté se účastníků bez předchozího upozornění ptali, které tváře podle jejich názoru vypadaly starší, s úsměvem nebo neutrální. Třetí etapou byla otázka společných představ o tom, zda si myslí, že kvůli úsměvu stárneme.

Ukázalo se, že při pohledu na fotku se účastníkům experimentu zdáli starší lidé, kteří se na fotce usmívali, aniž by si toho byli vědomi. Ve druhé fázi, když začali svůj názor přehodnocovat, tvrdili, že usmívající se tváře vypadají mladší.

To odpovídá jejich obecné představě o tom, že úsměv u člověka ovlivňuje vnímání věku.

Druhého experimentu se zúčastnili jiní lidé. Ukázali jim fotografie 30 lidí, na kterých měli lidé tři výrazy obličeje. Usmívající se, neutrální a byl také přidán překvapený výraz.

Výsledky byly podobné. Účastníci experimentu odhadovali vyšší věk u lidí, kteří se na fotkách usmívali, ale po přehodnocení tvrdili, že vypadají podle nich usmívající se lidi mladší.

Přičemž, jak ukázal experiment, překvapené výrazy jim připadaly nejmladší, ale toho si také účastníci experimentu nebyli vědomi.

Z pohledu vědců úsměv dělá lidi starší, protože jim dělá více viditelné vrásky kolem očí a překvapený výraz je naopak vyhladí.

Vědci také předpokládají, že lidé, kteří si myslí, že usmívající se lidé vypadají mladší, tak přemýšlí, protože jde o obecně známou představu.

„Výzkum ukázal, že tento názor, zakořeněný v populárních médiích, je absolutně mylnou představou," uzavírají autoři.