Cyklus 405 tisíc let byl předpovězen na základě výpočtu pohybu planet, výsledky teoretického modelování však byly hodnověrné jen pro posledních 50 milionů let. S poměrně malým zvýšením excentricity (míry odchýlení od kruhového tvaru) oběžné dráhy Země jsou také úzce spojeny změny polohy magnetických pólů planety.

Vědci získali podrobnější údaje o změnách směru magnetického pole Země, když rozebrali sedimenty v příkopové propadlině Newark (stát New Jersey) a usazené horniny v geologické formaci Chinle Formation (stát Arizona). Vybrali vzorek z vrtu datovaný svrchním triasem v časovém rozmezí před 253 až 202 miliony let. Ve vzorcích byly minerály s inkluzemi magnetitu — krystalu, podle něhož se dá soudit stav magnetického pole Země.

Získané výsledky odpovídaly teoretickým výpočtům, což umožňuje využití tohoto cyklu k přesnějšímu datování událostí, které se na Zemi odehrávají, mj. vymírání trias-jura, kdy zmizel velký počet druhů živočichů, což uvolnilo místo pro dinosaury.