Další expert, jehož úsudku si vážím, má za to, že pověsti, které dnes kolují Ruskem, vycházejí spíš ze ctižádosti lidí udělat ze sebe v médiích větší velikány, než jakými ve skutečnosti jsou. V kontrastu s pověstmi, že se Putin se chystá svěřit osud Ruska do rukou amerického agenta Kudrina, tvrdí tento expert pravý opak. A totiž to, že pod tlakem nacionálních patriotů a armády se Putin chystá Rusko od Páté kolony – včetně Kudrina a celé proamerické frankce – očistit.
Z jiné strany - a to od jednoho z ruských novinářů - jsem zase slyšel, že ve skutečnosti je Putin nejnáruživějším prozápadním liberálem, a byl prý to právě Kudrin, který Putina z Petrohradu do moskevského establishmentu uvedl.
Snad nám Putin ve svém inauguračním projevu naznačí, která z uvedených pověstí má k pravdě nejblíž.
Kudrin mluví jako zrádce, který by měl být za svou zradu pohnán před soud, a zdá se tudíž nepravděpodobné, že by z něj chtěl Putin udělat druhou nejvýznamnější figuru ruské vlády. Je to zastánce oligarchického řízení Ruska a jeden z ruských multimiliardářů, kteří nakradli své miliardy „zprivatizováním“ veřejného majetku. Je známý i tím, jak horlivě se zasazuje o úsporná opatření, jež by by měla být naložena na záda lidu, zatímco řady multimiliardářů se mají dalším privatizováním státního majetku rozšiřit.
Kudrin společně s ruskou centrální bankou a většinou ruských ekonomů, kterým americká neoliberální ekonomika, Michalem Hudsonem přiléhavě nazvaná „ekonomikou vetešnickou“, vymyla mozky, věří, že úspěch ruského hospodářství je odvislý od úzkého spojení s washingtonským imperiálním systémem. Všichni tito lidé se domnívají – samozřejmě chybně – že bez amerických investic a bez zrušení protiruských západních sankcí spěje ruská ekonomika k nevyhnutelnému úpadku. Což je názor, který dnes vyjadřují zcela otevřeně. Ukazuje se tak, že oligrachové všude na světě – Rusko to nevyjímaje – se zajímají jen a jen o peníze a suverenita jejich zemí je jim lhostejná.
Jak jsem spolu s Michalem Hudsonem vždy tvrdil, neoliberální ekonomika, kterou Američané vtkloukli do hlav Rusů, činí de facto z ruských ekonomů agenty Západu, a jejich politika pracuje nikoli v zájmu Ruska, ale v zájmu Washingtonu. Nu a jelikož je v Rusku nedostatek ekonomů, kteří by Putinovi sdělili názor opačný, je ruská vláda zaplavována varováními, že Rusko hospodářsky zkrachuje, nepřiřadí-li se k ekonomice Západu.
Kudrin mimoto navrhuje i snížení ruské vojenské schopnosti a to s cílem ušetřit peníze na zaplacení úroků za půjčky z ciziny, které oligarchové chtějí využít ke zprivatizování dalšího veřejného majetku. Bude-li se takto postupovat i nadále, je konečný výsledek nasnadě: Bude to permanentní vazalství Ruska a jeho definitivní přeměna na západní koloniii.
Jestliže se Kudrinovi podaří dotáhnout věci až sem, octne se Čína proti Washingtonu osamocena. I když ovšem i v případě Číny, a to po zprivatizování jejího státního majetku a po vytvoření třídy multimiliardářských oligarchů víc loajálních k penězům, než k Číně, vytvořila i čínská vláda páky, které Washington k jejímu zneutralizování využije.
Závěrem lze říct, že i v případě, že Helmerův článek ve Financial Times o Kudrinově pověření začít s USA vyjednávat o ruské kapitulaci je pravdivý, nemusí tento projekt z řady důvodů – včetně rostoucích problémů v USA – uspět. Nicméně už ta skutečnost, že podle jistých zpráv uvažuje Putin o podpoře Kudrinovy kapitulantské politiky, naznačuje, že ze strany ruských proamerických sil čelí dnes Rusko výzvě, která jeho suverenitu vážně ohrožuje.
Vybral a přeložil Lubomír Man