Sputnik názorně o nejrychlejších stíhačkách, které panovaly na obloze během druhé světové války.

Divoký Mustang

Americká stíhačka P-51V Mustang se chlubila rekordní rychlostí své doby — více než 700 kilometrů za hodinu. Byla vybavena pístovým motorem Packard Merlin V-1650-3, který byl ve skutečnosti licencovanou kopií britského Rolls-Royce Merlin, na nějž Američané dodali dvoustupňový kompresor. V bojovém režimu motor produkoval 1 650 koňských sil.

Stíhačka šla do série v květnu 1943 a vyráběla se ve stovkách. Výzbroj se skládala ze čtyř kulometů velké ráže. Ve vzdušných silách USA byly Mustangy používány hlavně jako eskortní stíhačky pro doprovod B-24 Liberator a B-17 Flying Fortress těžké váhy, včetně náletů na továrny v Německu.

Lovec Messerů

Ruský letoun La-7 uskutečnil svůj první let v roce 1944 a podařilo se mu získat pověst jedné z nejlepších stíhaček druhé světové války. Výkonný hvězdicový motor AŠ-82FN s přímým vstřikováním paliva o výkonu 1 850 koní umožňoval dosahovat rychlosti 685 kilometrů za hodinu.

Díky jednoduché technice pilotáže, výzbroji kanony (tři synchronní 20mm UB-20 nebo dva ŠVAK) a vysoké manévrovatelnosti ruští piloti s La-7 dokázali vnutit esům Luftwaffe svá vlastní pravidla. Kvůli značnému výkonu piloti odpustili inženýrům ohlušující hluk a 50stupňové teplo v kabině.

Modifikovaný Lavočkin kryl vojáky a bombardéry, doprovázel bitevníky, létal k volnému lovu a průzkumu, používal se pro bombardování. Na La-7 létalo nejproduktivnější ruské eso Ivan Kožedub.

Orel Luftwaffe

Maximální rychlost německé stíhačky Focke-Wulf FW-190A byla 670 kilometrů za hodinu. 14-válcový pístový motor VMW-801D-2 měl vzletový výkon 1 700 koňských sil. Během boje pilot mohl použit vstřikování směsi voda-methanol do válců, která umožňovala krátkodobý nárůst výkonu o 400 koní. Ale dlouho řídit motor v takovém režimu bylo nebezpečné — vyhořely by svíčky.

Každé letadlo mělo dva synchronizované kulomety i čtyři kanóny, a také mohlo nést 250 kilogramovou bombu. Vlastností Fokkeru je extrémně vysoká rychlost při letu střemhlav, díky tomu se snadno zbavily většiny sovětských a britských stíhaček, co měly na ocasu.

Anglická Devítka

Legendární britská stíhačka Supermarine Spitfire při modifikaci HF IX (pro vysokou nadmořskou výšku) nabírala rychlost 660 kilometrů za hodinu. Vývojáři toho dosáhli díky instalaci 12-válcového motoru Rolls-Royce Merlin o výkonu 1 700 koňských sil. Ve středních a vysokých nadmořských výškách byly Spitfiry nebezpečnými soupeři pro německé Fokkery.

Devítka se ukázala být natolik úspěšná, že se rychle stala hlavní stíhačkou Královských leteckých sil. Tyto stroje se v různých verzích vyráběly od června 1943 až do konce války. Doprovázely bombardéry, bránily zařízení v týlu a bojovaly na frontě. Mimo jiné kryly přistání spojenců v Normandii. Byly vyzbrojeny dvěma kanony a dvěma těžkými kulomety. V říjnu 1944 se kanadské eskadře Spitfirů podařilo porazit první německou proudovou stíhačku Me-262 nad Holandskem.