Vědci zanalyzovali situace, když to lidé mají na jazyku, tedy, určitě znají, ale z nějakého důvodu si nemohou vzpomenout.

Vykonali psycholingvistický experiment s 28 staršími a 27 mladými lidmi. Průměrný věk první skupiny činil 67 let (muži) a 70 let (ženy). Průměrný věk druhé skupiny činil 23 a 22 let.

Účastníci měli uvést jména známých osob, včetně spisovatelů, politiků a herců. Navrhli jim také definici 20 složitých a 20 jednoduchých slov, která měli uvést.

Starší skupina absolvovala rovněž test na rotopedu za účelem zjištění aerobního zatížení měřením množství kyslíku spotřebovaného na cvičení.

Bylo zjištěno, že tělesné zatížení přímo ovlivňuje schopnost starších lidí vzpomínat si slova.

Lidský věk a počet slov, která člověk zná, souvisel s tím, jak často se účastníci pokusu dostali do situace, když „měli slovo na jazyku."

„Čím v lepší fyzické kondici jsou starší lidé, tím lepší jsou jejich jazykové schopnosti. Ale i v tomto případě mají starší lidé více situací, kdy se jim nedaří vzpomenout si na nějaké slovo, oproti mladým," míní Katrien Segaertová, spoluautorka průzkumu, která učí na psychologické fakultě Univerzity v Birminghamu.

Zdůrazňuje, že si někteří starší lidé si myslí, že jde o ztrátu paměti, ale ve skutečnosti tu není žádná souvislost.

„Podobné situace vznikají, když máme význam slova v paměti, avšak jeho zvuková podoba je dočasně nepřístupná," vysvětluje Segaertová. „Takže okamžiky, kdy si nedokážete vybavit v paměti jisté slůvko, je otázka fungování jazyka."