V důsledku evropského podřízení se Washingtonu, americká vláda se nejspíše těchto dvou zásad nepřidrží – a to až do doby, kdy do Ruska sama vmašíruje.
Ve své namyšlené idiocii Washington tento postupný marš do Ruska už vlastně zahájil svým převratem na Ukrajině i svými útoky na syrská vojenská postavení. Jak jsem už dnes napsal, Washington krizi v Sýrii i nadále stupňuje: https://www.paulcraigroberts.org/2018/04/30/syrian-cisis-escalates/
Lze tento vývoj zastavit dřív, než exploduje k válce, se stalo stejnou otázkou, jako je otázka, dokáže-li se Evropa střední a východní zprostit svého závazku být pomahačem washingtonské agrese.
Členství v NATO nepřináší Evropě žádný benefit. Evropanům žádná ruská agrese nehrozí, ale hrozí jim washingtonská agrese proti Rusku. Jestliže totiž američtí neokonzervativci a jejich izraelský spojenec vyprovokují válku, propadne celá Evropa zkáze. A to navždy.
Proč jsou evropští politici ochotni si s životy lidí, kterým vládnou, takto zahrávat?
Evropa je sídlem krásy, vytvořené lidmi mnoha a mnoha generací. V architektuře, v umění a v intelektu – a muzeum by se ničit nemělo. A jakmile se Evropa zbaví pout washingtonského vazalství, může se vrátit zpět ke svému tvořivému životu.
V tomto okamžiku a v důsledku protiruských nezákonných sankcí, které Washington vnutil i Evropě, však Evropa ekonomicky trpí, nemluvě už o milionech uprchlíků z washingtonských válek proti muslimům, které dnes Evropu zaplavují až po její okraj. A proč se to všechno děje? Protože Američané se cítí být povinni bojovat za benefity Izraele.
Jaké benefity však dostávají od Washingtonu za svou podporu jeho zájmům Evropané? Nedostávají nic – jen a jen hrozbu Armagedonu.
Nepatrná hrstka evropských „vůdců“ za to, že umožňují Washingtonu provozovat jeho agendu, získávají od USA enormní příspěvky k platu. Jen si všimněte, jaké hohatství nashromáždil Tony Blair. Cožpak je mohl shromáždit ze svého někdejšího platu britského premiéra?
Evropané, včetně jejích „vůdců“, mohou mnohem víc získat, když se připojí k projektu rusko.čínské hedvábné stezky. Je to totiž Východ, který je na vzestupu – nikoli Západ. Hedvábná stezka by spojila Evropu s rostoucím Východem. Rusko vlastní nerozvinuté území, plné přírodních zdrojů, a Sibiř sama má větší rozlohu než USA. Na základě obchodování rovného s rovným se už Čína stala největší ekonomikou Světa a vojensky je aliance rusko-čínská pro USA mnohem víc, než jen plnohodnotný soupeř.
Kdyby Evropa měla aspoň kousíček rozumu, řekla by Washingtonu good-bye.
Vybral a přeložil Lubomír Man