„Když Trump říkal, že vše bude dokončeno do května, neměl představu o tom, nakolik je technicky složité vše přezkoumat. Nejspíše padlo rozhodnutí, aby se touto otázkou zabývali pečlivěji, a nikoliv na základě emocí (…). Fakticky se od roku 1991 cíleně vytvářel společný trh zboží a služeb mezi Kanadou, USA a Mexikem. Jak lze jednostranně přezkoumat cla a kvóty a další věci, které se negativně odrazí i na americkém hospodářství? Připojilo se i ropné lobby, když se začalo mluvit o ropovodu Keystone Pipeline, který má směřovat z Kanady do USA a končit u Mexického zálivu. Státy (kterých se cla týkají) rovněž mohou spustit jisté mechanismy. Trump to nejspíše řekl emotivně a pak celá administrativa začala jeho pozici korigovat," vysvětlil Galasťan.

Podle něj bychom neměli spojovat možné uvalení cel na EU s rozdílným pohledem na íránskou otázku.

„I v případě, že tu figuruje íránská otázka, tak pouze symbolicky. Jedná se především o hospodářské otázky. Evropské zboží a služby a těžká metalurgie mají prioritu. Trump, člověk, který zavádí ochranářskou politiku, to vše potřebuje přezkoumat," uzavřel Galasťan.

Americký prezident Donald Trump dříve učinil rozhodnutí odložit uvalení cel na import oceli a hliníku ze zemí Evropské unie do 1. června.

8. března Trump oficiálně prohlásil, že zavádí cla na dovoz oceli ve výši 25 % a 10 % clo na dovoz hliníku. Přitom v Bílém domě zavedli dočasnou výjimku pro řadu amerických obchodních partnerů včetně EU.