Podle slov organizátorů protestů akce se zúčastnilo 7-10 tisíc osob. Lidé nesli transparenty s nápisy „Ruské školy = mír v Lotyšsku", „Lotyšsko je moje země, ruština je můj jazyk" a křičeli „Ruce pryč od ruských škol"!

Protestů se zúčastnili i europoslanec Miroslav Mitrofanov a předsedkyně strany Ruský svaz Lotyšska Taťána Ždanoková.
Ždanoková podotkla, že se akce konala i na podporu malých lotyšských škol, které chtějí zavřít během optimalizace.

Předchozí akce proti reformě vzdělání se konala 4. dubna. Hnutí za podporu ruských škol tehdy uspořádalo „Pochod rozzlobených rodičů" proti tomu, že lotyšský prezident Raimonds Vējonis podepsal zákon, který předpokládá postupný přechod výuky na lotyšský jazyk.

Parlament 23. března v posledním třetím čtení schválil novelu zákona o vzdělání, která předpokládá přechod výuky ve všech školách na státní jazyk do školního roku 2021-2022. Prezident Raimonds Vējonis podepsal novelu 2. dubna.

V Lotyšsku žije kolem 2 milionů lidí, z nichž 40 procent považuje ruštinu za svůj mateřský jazyk. Země má pouze jeden státní jazyk, kterým je lotyština. Ruština má status cizího jazyka.