Technologie se rozvíjejí příliš rychle, život zvyšuje tempo, prostě nestíháme se přizpůsobit ke všemu. Ale řešení vždy existuje.

Portál AdMe.ru se rovněž rozhodl zjistit, co nám brání v tom, abychom se cítili šťastní.

1. Bohatý výběr

Současná civilizace nás obdarovala velkým množstvím blah a svobodou volby. Zvykli jsme si myslet, že obrovská rozmanitost slibuje velkou spokojenost, avšak paradoxně hojnost omezuje svobodu naší volby.

Nutnost stále vybírat nás může zbavit energie, poněvadž zabírá čas a nutí zpochybňovat jakákoliv naše rozhodnutí ještě před tím, než budou přijata. Konec konců tohle všechno může vést k podráždění, stresu a těžké depresi.

2. Informační zatížení

Internet nám otevřel přístup prakticky k jakékoliv informaci, ale problém je v tom, že velká její část je k ničemu. Informační odpad přetíží náš mozek, což vede k únavě a neurologickým poruchám.

3. Gadgety

Nemá smysl vysvětlovat, do jaké míry nám gadgety zjednodušily život. Ale také nám přinesly problémy: od banálního zhoršení zraku až po vážnou závislost. Navíc se vědci z Texaské univerzity v Austinu domnívají, že každodenní používání chytrých telefonů zhoršuje mentální schopnosti a potlačuje psychiku. Dnes si již nedokážeme představit svůj život bez telefonu a počítače. Místo toho, abychom je používali ke správným účelům, skrýváme se v gadgetech, ve světě internetu a virtuální realitě. Děláme svoji přirozenost umělou, a proto se cítíme nešťastnými.

4. Vysoké tempo života

Tempo života rok od roku roste. Abychom rychle reagovali, musíme být stále ve formě a být efektivní. Ale na druhé straně, když se příliš rozjedeme, můžeme kvůli nervovému kolapsu vyletět do příkopu, onemocnět nebo pracovně vyhořet. Dnes je čas nejcennější měnou. Proto zkracujeme slova, scházíme se jen, když potřebujeme něco vyřešit, multitasking vnímáme jako pracovní normu.

5. Konzumní společnost

V poslední době se koncepce konzumování razantně změnila. Věci už neopravujeme, ale měníme. Sociolog Erich Fromm byl přesvědčen, že mnozí současní lidé nežijí v úplném slova smyslu — oni se snaží rozšířit svůj svět přes nákup věcí, takže se jejich život omezuje na honičku za účelem vlastnění. Dokonce při vzdělání chce člověk diplom, nikoliv znalosti a zkušenosti. Nechápe, jak sám existuje na tomto světě a v čem spočívá smysl jeho životní cesty.

Móda se mění každou sezónu, nové a lepší věci se vyrábí denně, jejich obnovení a doplňky každou hodinu. V honičce za věcmi člověk ztrácí sebe a schopnost adekvátně analyzovat své potřeby.

6. Masová kultura

Mozartově hudbě je více než 200 let, ale je pořád stejně dokonalá a nepřekonatelná. Současná hudba se stává jednodušší, standardizovanější v honičce za hity, které se budou líbit dnes a teď, a zítra na ně zapomenou. Tohle se netýká jenom hudby. Masová kultura provokuje momentální vznětlivé prudké emoce a přitom zbavuje hloubky prožívání.

7. Honička za úspěchem

Všichni chceme být úspěšnými, je to normální přání. Ale v honičce za místem pod sluncem se často ztrácíme a zrazujeme své touhy ve prospěch menších cílů.

Profesor psychologie Alfried Längle označil emocionální vyhoření za vážný problém současnosti. Domnívá se, že příčinami jsou silná námaha a orientace člověka na úspěchy, aniž by je dal do souvislosti se svými opravdovými hodnotami a smysly.

Žijeme v lepším století, máme před sebou otevřené všechny cesty, ve své volbě jsme svobodní. Hlavní je, abychom se neztratili mezi rozmanitými cestami a křižovatkami a nestali se rukojmími zvyků, které nám brání v užívání si života.