V Číně se ve státních podnicích a továrnách rozšiřuje technologie, která umožňuje zaměstnancům monitorovat náladu a emoce. Děje se to prostřednictvím bezdrátových senzorů, které jsou umístěny v jejich čepicích. Senzory pomocí umělé inteligence monitorují mozkové vlny a jsou schopny identifikovat zlost, úzkost nebo smutek.

Díky tomu mohou zaměstnanci dostat úkol, který odpovídá jejich citovému stavu, být přesunuti na jinou pozici nebo jim šéf může dát přestávku, či je rovnou poslat domů. V případě zaměstnání, která vyžadují stoprocentní koncentraci, se tato technologie může stát kriticky důležitou. Tyto senzory se například údajně používají na vysokorychlostní trati mezi Pekingem a Šanghají. Pokud strojvůdce usne, tak senzor spustí poplach.

Úspěch této technologie dosvědčují zkušenosti státního podniku Zhejiang Electric Power, který provozuje přenosovou soustavu v jihovýchodním městě Chang-čou. Od roku 2014, kdy byla zavedena, mu stouply příjmy o 315 milionů dolarů.

Technologii sledování mozkových vln, kterou vyvíjí Univerzita Ningbo v rámci státem financovaného programu Neuro Cap, již používají desítky čínských firem a armáda.

„Mysleli si, že jim budeme moci číst myšlenky. Vzbudilo to zpočátku odpor a znepokojení," říká profesor Jin Jia z Univerzity Ningbo deníku South China Morning Post, „časem si však zvykli a v práci to nosí celý den".

Jak upozorňuje Business Insider, není jasné, zda všichni zaměstnanci vědí, že jsou monitorováni. Čínské zákony o ochraně soukromí zdaleka nedosahují takové úrovně jako v západních zemích. Díky tomu se Pekingu podařilo udělat obrovský pokrok v rozvoji umělé inteligence. V roce 2017 Čína například podala žádost o pětkrát více patentů než USA.