Úlomky Šigirského idolu byly nalezeny zlatokopy na jednom z rašelinišť v okolí Jekatěrinburgu v roce 1894.

Archeologové zjistili, že jde o sochu vysokou přibližně tři nebo dokonce pět metrů, vyřezanou z jednoho kusu dřeva a pokrytou abstraktními vzory a zobrazeními „démonických" rukou a tváří.

Socha byla dlouhou dobu pro historiky a archeology záhadou, navíc se místo, kde ji našli, na začátku 20. století znovu přeměnilo na bažinu a bylo zatopené.

Thomas Terberger z Univerzity v Göttingenu zahájil před několika lety spolu s ruskými kolegy Světlanou Savčenkovou a Michailem Žilinem všestranné prozkoumání tohoto idolu.

Zanalyzovali, ze kterého dřeva byla socha vytesána, a také změřili její věk s pomocí hmotnostního spektrometru. Určili, že socha byla vytesána z jednoho kusu kmenu mladého modřínu.

Věk samotné modly se ukázal ještě úctyhodnější, než soudili dříve. Byla zhotovena asi před 11 600 lety.

Archeologové říkají, že tento posun času radikálně změnil názor na nález: Šigirský idol je vrstevníkem nejstarších náboženských monumentů na Zemi, jež byly objeveny v šedesátých letech na tábořišti Göbekli Tepe v turecké Antálii.

Podle Žilinova mínění je Šigirský idol stylizované zobrazení zlých duchů a jejich velitele, „lesního ďábla", který stále kul pikle a vraždil první obyvatele Uralu.