Během pracovních dnů VII. Mezinárodní vědecké školy a konference mládeže pod názvem Současné problémy fyziky a technologií, která se konala na Národní univerzitě jaderných výzkumů MIFI (Moskevský inženýrsko-fyzikální ústav), Sputnik hovořil s profesorem Fojtíkem o perspektivách společných vědeckých výzkumů a přípravy kádrů v oblasti nanotechnologií.

Jak začala Vaše spolupráce s ruskými vysokými školami?

Po mém vystoupení na jedné z mezinárodních konferencí v německém Essenu ke mně přistoupil ruský profesor Andrej Kabašin, vědecký odborník Inženýrsko-fyzikálního ústavu biomedicíny Národní univerzity jaderných výzkumů MIFI, který mne později pozval ke spolupráci v Rusku. Přijel jsem a představil na Basovském čtení MIFI v roce 2016 některé výsledky své práce.

Dozvěděl jsem se, že v MIFI je vytvořen nový ústav, který se specializuje na nanoteranostiku, nanobiotechnologie a vědecké výzkumy pro nanomedicínu.

Jaké projekty v bionanomedicíně můžete uvést jako příklad?

Vytváříme nanostruktury, které je možné zavést do lidského organismu, do krve, aby tam udělaly něco užitečného.

Například zavádíme zvláštní magnetické částice do nádoru, potom je ozařujeme a zahříváme až na 85 stupňů. Nádor následkem toho odumírá a se zdravou tkání se nic nestane. Poté vyvádíme částice z organismu.

Pomocí chemických roztoků nanočástic můžeme ničit tukové plaky v cévách, ničit spory sněti slezinné a virus HIV, ačkoliv na účinnosti této metody je třeba ještě pracovat.

Jak hodnotíte perspektivy vstupu Národní univerzity jaderných výzkumů MIFI do top-100 světových univerzit?

Pracoval jsem v Německu 14 let, v USA 2 roky. Nyní vyučuji na univerzitách deseti zemí a mohu říci, že úroveň studentů, které učím v Moskvě, je mnohem vyšší než v jiných zemích. Podle mého názoru se bohužel úroveň přípravy studentů v západní Evropě během posledních let značně snížila. Částečně je to i vinou vyučujících, kteří podceňují praktické využití vědeckých výsledků.