Na jedné straně česká společnost se státní účastí postupuje v souladu s moderními tendencemi, a dá se říct, že je dokonce i předčí, protože podepsala projekty v oblasti větrné energetiky ve Francii a v Německu. Přece podle předpovědí Evropského svazu větrné energie WindEurope se letos investice v této sféře zvětší o 4 % na 23, 2 miliardy eur, kdežto loni se ukazatel snížil o 19 %.

Na druhé straně si nemůžeme nevšimnout úspěchu české společnosti, když vezmeme v úvahu, že v rodné zemi alternativní energetika, natožpak větrná, se nachází jemně řečeno, na skromném místě.

Ve prospěch objektivity je zapotřebí zdůraznit, že se někteří experti domnívají, že v České republice, na rozdíl od jiných zemí Evropy, je potenciál pro větrnou energetiku mnohem menší, vzhledem ke zvláštnostem reliéfu a klimatu. Nejlépe odpovídající stanice mohou být používány v zemích v mořském pásmu (s pobřežím). V ČR v tomto smyslu mohou být vhodnými pouze horské oblasti, například Krušnohorská, Jesenická či oblast Českomoravské vrchoviny. K dnešnímu dni se v Česku perspektiva rozšíření v tomto směru nachází na úrovni plánů.

Obecně se zde celá sféra obnovitelných zdrojů zatím tak dynamicky nerozvíjí. To potvrzuje statistika, zveřejněná na portále Energetického regulačního úřadu. Podíl paliv a technologií, které připadají na všechny OZE činí 11 %.

Přitom v tomto samotném podílu (11 %), který pokrývá soustavu „čistých zdrojů", vlastně na větrnou energetiku připadá nejmenší část (jenom 1 %). Pro srovnání: na solární energetiku připadají 3 %, biomasu 2 %, bioplyn 3 % a vodu 2 %. Zatím prvenství v zemi udržuje klasické hnědé uhlí (více než 40 %) a jaderná energetika (kolem 30 %).

V této souvislosti je třeba pochválit schopnost ČEZu držet ruku na tepu a sledovat to, co se děje ve světě v odvětvích, které nejsou moc rozvinuté na rodném území.

A je zde co sledovat: podle údajů Mezinárodní rady pro větrnou energetiku (The Global Wind Energy Council, GWEC), co se týče ukazatele celkového instalovaného výkonu větrných stanic v Evropě, se loni lídry staly Německo, Španělsko, Velká Británie, Francie a Itálie. Česko se však nedostalo ani do první poloviny seznamu a obsadilo až 25. místo. Přitom podle roční zprávy Wind Power (Wind in Power 2017), více než polovina instalovaného energetického výkonu na území EU loni připadala právě na větrné zdroje.

Je zajímavé, že se ČEZu fakticky jen za poslední rok podařilo zapojit do projektů ve větrné energetice, realizovaných na území dvou vedoucích zemí EU — Francie a Německa. Zde však je za co bojovat: dobré smluvní podmínky, týkající se zejména výkupních cen na elektřinu, a také příznivá legislativa.

Mluvčí pro obnovitelné zdroje ČEZu Martin Schreier v komentáři pro Sputnik uvedl, že „díky provozování rozsáhlého portfolia obnovitelných zdrojů jsme získali cenné zkušenosti, například v Německu máme nový hybridní kontrakt na údržbu, který nám umožňuje využívat znalosti z provozu rumunského parku Fantanele-Cogealac. Kromě toho naše dosavadní aktivity na trzích zejména v Německu a ve Francii přinesly také výrazně lepší pozici pro vyjednávání kontraktů s výrobci větrných turbín".

Rovněž stojí za zmínku, že podle posledních statistik GWEC, v globálním měřítku nashromážděný instalovaný výkon větrných stanic rok od roku ukazuje rostoucí dynamiku a světovými lídry tady jsou Čína, USA, Německo, Velká Británie a Indie.

Takže potenciálně má česká společnost kam rozšířit své působení.

Nicméně na daný okamžik, jak vyplývá z komentáře ČEZu pro Sputnik, má česká energetická „vlajková loď" v plánu spíše zvyšovat síly tam, kam se již dostala. „Plánujeme se především soustředit na stabilní regulatorní prostředí, to znamená Německo, Francie, Velká Británie, případně Polsko, Rumunsko a rozhodně zde rozšířit své kapacity". Podle mluvčího ČEZ, společnost vidí svůj potenciál „především v Německu a ve Francii, a to v oblasti developmentu nových lokalit".

Co se týče perspektiv rozvoje energetiky v České republice, v mediálním útvaru ČEZu uvedli, že se ve společnosti řídí podle Aktualizované energetické koncepce ČR, „která počítá s tím, že se budou rozvíjet především jaderná energetika a obnovitelné zdroje". Takže jde v první řadě o úbytek fosilních zdrojů.

Jakým směrem se bude ubírat rozvoj a využití OZE včetně větrných stanic, které dnes v Česku nejsou tak významné, ukáže čas.

Ale minimálně je jasné to, že v zemi existuje společnost se záviděníhodnými zkušenostmi v zahraničí v této oblasti, které by mohly být časem využity v rodné zemi.

Společnost také uvedla, že kromě výše zmíněného developmentu nových lokalit se předpokládá, že po roce 2020 dojde „také k výstavbě obnovitelných zdrojů, mj. i větrných elektráren, v České republice. Skupina ČEZ by chtěla být na tomto poli jedním z nejaktivnějších hráčů".

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce