NATO požaduje od svých členů maximální a bezpodmínečnou loajalitu. Čeští politici proto nyní musí podporovat všechna obvinění proti Rusku, i když některé verze vypadají pochybně, zdůrazňuje článek.

Loajalita Čechů vůči USA a NATO nedávno prošla „dvojitou seriózní kontrolou", píše portál Aktuálně. Nejdříve po incidentu, kdy byla ve Velké Británii použita nervově paralytická látka při atentátu na otce a dceru Skripalovy a poté po údajném chemickém útoku v předměstí Damašku, píše se v článku.

Hlavním „viníkem" v obou případech na Západě přímo či nepřímo nazvali Rusko a osobně prezidenta Vladimira Putina. Brzy se v českém i zahraničním tisku však objevily pochybnosti o důvěryhodnosti těchto obvinění a zejména o tom, zda Česká republika vždy musí „stát za svými spojenci z NATO"?

List naznačuje, že nyní čeští politici postupují podle výroku „raději se mýlit v Obamovi, než věřit v Putinovu pravdu". Jednají tak téměř všichni, kromě prezidenta Miloše Zemana, „který útoku nevěřil a chtěl mít o použití chemických zbraní důkazy".

Z toho vyplývá, že pro české politiky byl na prvním místě projev solidarity s NATO a Západem. Vláda zdůvodnila svou podporu útoku v Sýrii a obvinění Ruska v případě Skripala tím, že prostě vyjádřila solidaritu spojencům a očividně nezáleží na tom, jak to ve skutečnosti bylo, dodává Aktuálně.

„Z NATO nelze jednoduše odejít jako z nějakého rybářského spolku," píše list a uzavírá, že i když se Česko dostalo do NATO dobrovolně, aby patřilo k Západu, teď se ale musí chovat podle přísloví: „kdo chce s vlky být, musí s nimi výt".