Kvalifikovaný odhad založený na výsledcích měření Mapy republiky za posledních 19 let říká, že sníh na tomto sněhovém poli roztaje s největší pravděpodobností v půlce června. Letošní maximum bylo 7,5 m.

"Tuto lokalitu zkoumáme za pomoci moderní technologie GPS už devatenáctým rokem. Cílem výzkumu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima v závětrné oblasti Studniční hory," uvedl botanik Správy KRNAP Josef Harčarik. Mapa republiky přitahuje vědce řadu let. Teprve s použitím technologie GPS, kdy odborníci přesným zaměření terénu bez sněhu i terénu sněhovou vrstvou a jejich porovnáním získávají nejpřesnější možná data.
 
Mapou republiky je nazýváno sněhové pole na jižním svahu Studniční hory. Přestože leží na jižním svahu, který odtává nejdříve, sníh zde zůstává prakticky nejdéle v Krkonoších. Důvodem je modelace terénu a větrné proudy anemo-orografického systému Bílého Labe, které zde pravidelně ukládají obrovská množství sněhu. Sněhová vrstva pak dosahuje mnohametrové výšky. Jak sněhové pole odtává, ztrácí postupně tvar prvorepublikového Československa s Podkarpatskou Rusí, posléze odtává Slovensko, až nakonec zůstávají střední Čechy. Charakteristického tvaru sněhového pole si všimli turisté a začali mu přezdívat Mapa republiky. Protože se dnes nachází v I. zóně národního parku, pěšky se přímo k ní návštěvník hor nepodívá.

Mapa je dobře viditelná například  ale od Chalupy na Rozcestí nebo z cesty mezi Výrovkou a Památníkem obětem hor v sedle mezi Luční a Studniční horou. Díky svému charakteristickému tvaru a barvě je vidět i z dalekého Podkrkonoší. 

(ps, KRNAP, Prvnizpravy.cz, foto: ps)