Počet Švédů, kteří chtějí, aby do země přicházelo mnohem méně žadatelů o azyl, se od roku 2015 zdvojnásobil na téměř polovinu obyvatelstva s hlasovacím právem.    

Průzkum provedený Ipsosem zjistil, že obecný švédský postoj vůči přijímání velkého počtu žadatelů o azyl se radikálně změnil od špičky migrační krize v roce 2015, kdy pro snížení počtu nově příchozích byli pouze dva z deseti lidí, píše Dagens Nyheter.  

„Je to dramatická změna, v neposlední řadě proto, že to bylo velmi rychle,“ uvedla profesorka politologie Marie Demkerová, která vyučuje na univerzitě v Gothenburgu.

Spolu s nárůstem počtu voličů, kteří chtěli více omezující azylovou politiku, se počet Švédů, kteří chtějí více žadatelů o azyl, značně snížil z 26 procent na pouhých 12 procent.

David Ahlin z Ipsosu uvedl, že výsledky ukázaly, že švédští voliči se stále více polarizují, a to zejména mezi politickými stranami.

Profesor Demker uvedl, že zde existují také výrazné rozdíly v postojích vůči žadatelům o azyl od Švédů s různými vzdělávacími zázemími s tím, že vysokoškolsky vzdělaní voliči, kteří se považují za součást globalizovaného světa jsou více pro přijímání žadatelů o azyl, zatímco voliči z pracujících tříd jsou pro žadatele o azyl méně otevření.

„Otázka uprchlíků se stává exponentem tohoto rozporu, vlastním ideologickým vesmírem, který tyto otázky klade na vrchol. A v tomto kontextu se nacionalismus stává relevantní ideologií,“ řekl Demker.

Mnoho populistických kandidátů v posledních letech zaznamenalo prudký nárůst podpory voličů dělnické třídy nespokojených s tradičními levicovými sociálně demokratickými stranami.

(Ilustrační obrázek Foto: Reuters)

Zdroj