Před časem přišel Český olympijský výbor – ČOV s návrhem úpravy státní hymny.  A jistý skladatel úpravu vytvořil. Patrně již dříve před publikováním myšlenky ČOV. Prý kvůli tomu, aby hymna měla větší razanci, když naši sportsmeni a sportsmanky nastupují při slavnostním zahajovacím ceremoniálu olympiády. Nebudu filozofovat nad tím, co s hymnou.  Hymnu mám jako něco, co ke mně v dané podobě patří, patří k našemu národu a ani nemusím příliš myslet, zdali jsem vlastenec nebo ne. Naše hymna je krásná, jsem na ni hrdý a je to něco, na co se nesahá!

Před pár dny se dokonce sešla nějaká komise, složená z odborníků a dalších na slovo vzatých znalců a opatrnicky sdělila, že hymna by měla zůstat taková jaká je.

O čem chci pár řádků napsat, je vrcholový sport. K tomu mě pokus o další  degradaci všeho, v čem žiju, vede. Krásná přihrávka, přímo do brejku.

Olympijský výbor hospodaří s mnoha penězi: Od státu, od sponzorů a za to zdraví poslušně u vrbiček.  Černou práci, a že její spousta, dělají obyčejní lidé. Od práce s mládeží, až… Tam, kde jde o sumy, třeba televizní práva, nastupuje všehoschopný management. Špičkový, vrcholový. Stejně vrcholový jako jejich sport. Pak hlavně mluví na kamery a cestuje.

Nesoudím, nezávidím.  Spíš se ptám: K čemu to všechno? Skutek totiž dávno utek. Olympijské hnutí, jako celý vrcholový sport, už nemá se sportem moc společného, odcizilo se. Tak jako všechny sporty ve vrcholovém podání. Jde jen o peníze a pohodlný život. Pro manažery, obchodníky se sportovním masem stále a teď, pro sportovní špičky později.  Až si dřinu odmakaj. Čemu sloužím, pokud se pohybuji „tam nahoře“, už není tak důležité. A výbor dobře ví, že olympiáda je hlavně obrovské divadlo, kde tečou miliardy proudem a nezlobte se dámy a pánové bafuňáři, k ničemu. A tak je potřeba na sebe upozornit. Čímkoliv.

A tak se pro jednorázovou gigantomanii vyvolených vytvářejí Potěmkinovy vesnice. Kapitalisté si mnou ruce – proč by ostatně duo Bém, Topolánek přišlo s nápadem udělat OH v Praze. Nápad příliš bláznivý a ubohý, aby se zhmotnil.

Státy potichu spočtou utracené horentní sumy za všechnu tu přípravu zařízení a sportovců. A vše upadne v zapomnění, jako mnohdy olympijské areály a jejich hrdinové.

Olympismus, či jak celé divadlo nazvat, je také dobrý politický nastroj k likvidaci a ponižování, obecně je součástí celosvětového divadla nátlaku. A to už je velmi nebezpečné. Ale užitečné pro ty, co roztáčí kolotoče peněz.

Honička na Rusy ohledně dopinku je synonymem pro spolek jménem WADA (světová antidopingová organizace) a nánu Koukalovou, naši hvězdnou, leč bezcharakterní a především hloupou biatlonistku. Nevím, kdo podporuje aktivní paní Koukalovou a jejího francouzského kamaráda, stejně vynikajícího a stejně blbého biatlonistu, co srazil „fair play“ ruského běžce v doběhu jednoho závodu. Bude jich dost. Brzo asi potkáme tuhle dámu v nějaké důležité a dobře placené funkci, a bude mluvit do všeho. Už dnes „plní stránky“ Novinek. Reklamu je nutné udělat včas a v pravý okamžik.

Tak, jako se dobře živí paní Neumannová po propadáku jednoho mistrovství ve Vesci u Liberce. Tohle malé mistrovství s kyprou slovanskou samicí, která události dala tvář, nebyl to nikdo jiný než Ivanka Trumpů, bylo jistě pro všechny zúčastněné rohem hojnosti. Ztrátu 300 milionů nikdo neřešil. Ani Topolánkem pověřený vládní zmocněnec, poslanec Tomáš Hasil z ODS. Není nad odborníky zvláště v modrém stranickém dresu.

Ještě k dopinku. Nedělám hloupého: Jména Kratochvílová, Fibingerová, Irina Pressová mi něco říkají.

Jen matně si vzpomínám na pana Blattera, funkcionáře FIFA, obviněného z úplatků při prosazování, kdo bude moci vysílat ve fotbale to a ono. Byl tiše uklizen, částky úplatků, které zřejmě dosahují stamiliony a možná miliardy Eur za přidělování televizních práv se nikde neobjevily. Stejně tak náš malý fotbalový podvodník, šikula Pelta, si vesele běhá po svobodě. A to není u něj jen fotbal. Člen zastupitelstva ve svém Jablonci si stačil legálně nakrást až dost.Jablonečtí samozřejmě mlčí, vždyť na mnohé nejen ve fotbale, ale v Jablonci samotném, se trochu dostalo. Vše je v pořádku. Peltů je mnoho. V každém sportovním odvětví, kde se točí peníze.

Nejde tedy o ČOV a hymnu, ale o fenomén vrcholový sport. Rozjetou mašinerii nelze zastavit. Co lze udělat, je změnit postoj. Tuhle radu mám pro ty, kteří si kladou otázku: „Co s tím?“. Několik pohledů, nebo spíš doteků závěrem.

V mládí jsem sport dělal aktivně, a proto rozumím motivaci mladých, kteří vidí vzory, a žene je to kupředu. Nebyl jsem jiný. Dnes navíc v době počítačové degenerace je pohyb nenahraditelný. To rodiče ví.

Tady někde, v akademiích, tréninkových mládežnických střediscích, kde trenéři nehledí na svůj volný čas, ale začíná zakopaný pes. Školy, úlevy, individuální plány, přesuny talentů z místa na místo, profesionální smlouvy. Sport se bere vážně až moc a mladý člověk vstupuje do něčeho, kde v případě štěstí, talentu, dobrého zdraví, financí, adepta vrcholová hydra semele a udělá z něj paní Koukalovou. A to jsem opomenul mnohé sporty, kde bohatství papínků či ctižádostivost maminek je nutným jedem a zlem, bez kterých se k úspěchu těžko dokráčí.

Nabízí se i pohled pasívního sledovače. Televizní šou před zápasy fotbalových gigantů. Kilotuny nažvaněných a napsaných komentářů, komenty fandů k událostem, často opravdu na úrovni. Cizinecké legie bájně placených hráčů, Finanční žebříčky v tenise, golfu, úvahy nad smlouvami hokejistů, atd., atd. A když proti sobě hrají státy, tak řízené vlastenectví až na půdu.

Ale hlavně se prodává pocukrovaná a dobře zabalená nuda. Třeba taková Tour de France: Týmy svázané spoustou taktických pokynů a spousta komerce. Bože, bože.

Proč se nakonec nekouknout, když hlavní slovo mají nadnárodní koncerny a státy jsou pouhou kulisou, či nálepkou, třeba na finále Kommerz-liga mezi Harley Davidson Tuláci versus Triola Podprsenky. Já budu fandit podprsenkám. Určitě tam budou hezké holky o reklamní přestávce a užiju si to. Gabo Zelenay by to určitě parádně okomentoval. Škoda, že už není mezi námi. Tím bych se tady chtěl omluvit sportovcům srandistům, kteří jsou v každém sportu, a je jich pro tuhle smutnou vrcholovou komedii škoda.

Ale teď vážně. Ještě je jiná možnost: „Vrcholový sport“ ignorovat. Úplně. To se mi zdá nejlepší. Krasavic je dost a možná přitažlivějších než vnadná Koukalová.