Ve středu ve středisku uchovávání a zpracování údajů ve městě Upplands Väsby severně od Stocholmu začal reagovat požární hlásič. Soudě podle všeho to byl falešný poplach, ale systém automatického hašení požárů stačil poškodit servery, z nichž jsou řízeny burzy ve Stockholmu, Helsinkách, Kodani a pobaltských zemích. Obchodní operace byly zcela zastaveny. Teprve v 15.00 hodin se podařilo poruchu odstranit, píše Dagens Nyheter.
Žijeme ve zranitelné době, ale jak moc, není snadné pochopit. Facebook dokázal předat obrovské množství informací soukromým společnostem a na zasedání Kongresu generální ředitel této internetové firmy Mark Zuckerberg nedokázal ani odpovědět na otázku, jestli i nadále jeho základna shromažďuje informace o uživatelích poté, co opustili webové stránky.
„Ale nejde jen o náš soukromý internetový život. Jde o náš život celkově," zdůrazňují noviny.
Náš život je stále více závislý na spojení s internetem. K cílům švédských státních úřadů patří úplná elektronizace všech kontaktů a banky a obchody se snaží používat pouze bezhotovostní platbu.
„Co se však stane, když internet začne zlobit?" ptá se Dagens Nyheter. „Vždyť teď stačí velmi málo k tomu, aby přestal fungovat."
Znemožnit fungování civilizace je velmi snadné. Sabotáž mohou snadno provést i obyčejní lidé. Loni jeden Švéd přetížil falešnými voláními záchrannou službu, policejní dispečery a Jižní nemocnici ve Stockholmu, takže nebylo možné se dovolat. „Zbraň? Čtyři levné mobilní telefony se simkami," uvádí DN.
Jestliže nebudeme mít elektřinu, nebudeme mít peníze, protože prakticky nikdo nepoužívá aktivně hotovost. Téměř okamžitě zůstaneme bez jídla, protože obchody nedokážou objednávat zboží a kupující za něj zaplatit. Situaci zkomplikuje to, že Švédsko zlikvidovalo své zásoby prostředků první pomoci, které byly dříve připravovány pro případ války.
„Předpokládá se, že v případě katastrofy lidé dokážou samostatně vydržet 72 hodin. A co pak? Nad touto otázkou bychom se měli zamyslet," dochází k závěru Dagens Nyheter.