S informací přichází britský list Financial Times, půjde o nejkontroverznější část návrhu rozpočtu EU pro roky 2021 až 2027. Konečná podoba rozpočtu by měla být zveřejněna v květnu.

Podle listu má Evropská komise v plánu ukončit dosavadní rozdělování peněz z kohezních fondů na základě výše HDP na obyvatele. Je možné, že tento systém nahradí mnohem širší kritéria, která budou pokrývat řadu faktorů, například nezaměstnanost mládeže, vzdělávání a životního prostředí, inovace nebo přístup zemí k migraci.

Tyto navrhované změny by tedy přinesly velkou změnu politiky soudržnosti, která má podporovat méně rozvinuté části EU.

„Politika soudržnosti Evropské unie se promění. Země západní Evropy zřejmě budou posílat méně peněz do chudší východní Evropy a raději přesměrují finanční toky do bohatší, ale silně zadlužené jižní Evropy," říká pro ČT24 hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Změny budou podle listu znepokojivé hlavně pro Polsko a Maďarsko. Oba státy jsou velkými příjemci peněz z kohezních fondů, s Bruselem však mají spory kvůli zásadám právního státu a demokratických principů.

„Ke změně v rozpočtu Evropské unie může docházet kvůli vyostřování vztahů mezi Polskem a Maďarskem na jedné straně a Evropskou komisí na straně druhé. Česká republika jako člen Visegrádské skupiny bude mít těžkou vyjednávací pozici. Naopak zadlužené státy jižního křídla Evropské unie by si mohly výrazně polepšit," dodal Křeček.

List Financial Times také upozornil na skutečnost, že německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron podporují myšlenku, aby se rozpočet EU využil k finanční podpoře regionů s velkým počtem žadatelů o azyl, jako jsou Německo či Švédsko.