Dříve se předpokládalo, že velcí zástupci pozemní fauny vymřeli kvůli řadě fyziologických vlastností. Autoři výzkumu zdůraznili, že pokud taková tendence bude zachována, za 200 let se kráva stane největším savcem na planetě.

Vědci z univerzity Nového Mexika prozkoumali paleontologický letopis, který pokrývá posledních 65 milionů let. Výsledky studie byly nečekané. Bylo zjištěno, že průběh ce záležel na antropogenním faktoru o hodně víc, než se předpokládalo dříve.

„Dosud si vědci byli jisti, že velká zvířata jsou vzhledem ke své přírodě a fyziologickým vlastnostem nejvíce podrobena riziku vymírání. Ale ve skutečnosti velikost živočichů nehrála tak velkou úlohu: za vymírání velkých zvířat může člověk," oznámila autorka výzkumu Felissa Smithová.

Přibližně před 1,8 miliony lety spolu s rozvojem materiální kultury se hominidé naučili dělat kamenné nástroje a také vařit na ohni. Odborníci zjistili, že bezprostřední předek současného člověka Homo erectus byl o hodně aktivnějším lovcem, než se dříve předpokládalo.

Paralelně s přestěhováním prvních lidí z afrického kontinentu začala vymírat velká zvířata. Tendence ke zkrácení jejich množství se nejjasněji projevila na území Nového světa v době pozdního pleistocénu. Zároveň člověk začal používat první zbraň s dlouhým dostřelem — střely a luk.

„Potvrdili jsme přímou závislost mezi lidskou migrací a souběžným zmizením velkých zvířat. Jen během 100 tisíc let se průměrná váha velkých představitelů fauny Eurasie snížila přibližně o polovinu. V Austrálii se průměrná váha zvířat za posledních 125 tisíc let snížila o 90 %. Co se týče Severní Ameriky, průměrná váha živočichů tohoto kontinentu se zmenšila z 98 na 8 kilo," uvedla Smithová.

První lidé lovili velké savce výhradně kvůli masu. Čím větší bylo zvíře, tím větší hodnotu představovalo z pohledu stravy.

Na snížení množství velkých zvířat ovšem měly vliv nejen rostoucí lovecké zručnosti člověka.

Průmyslová revoluce a aktivní urbanizace vyžadovaly osvojení nových území a člověk začal kácet lesy — přirozené prostředí pro velké jedince zvířecího světa. Ničení člověkem malých obyvatelů stepí a lesů také hraje svou negativní úlohu: velcí dravci přicházejí o stravu.

„Vzhledem k tomu, že člověk docela efektivně využívá přírodní území a některá zvířata žijí jen v určitých oblastech, konflikt zájmů roste. Lidé mají více infrastruktury, orné půdy, měst a dopravy. Problém vymírání druhů je globální a stoprocentně nezmizí. Je aktuální pro všechny části světa, vyskytuje se jak v relativně úspěšné Evropě, tak i v Africe," zdůraznil v rozhovoru pro RT doktor biologických věd, ředitel zoologického muzea Moskevské státní univerzity, vedoucí sekce „Zvířata" projektu „Noemova archa" Michail Kaljakin.