Vodojem má průměr asi 30 metrů, v jeho blízkosti je silný zápach síry a jsou cítit proudy teplého vzduchu. Jeskyně vzniklé v místě zlomu jsou pokryté sněhem a ledem, ale tam, kde roztál sníh, je vidět půda a zledovatělé kořeny stromů. Podle výpovědí očitých svědků vypadalo dříve jezero jinak a nyní se postupně prohlubuje do země.

V norilském Ústavu zemědělství a ekologie Arktidy jsou přesvědčeni, že jezero a trhlina nejsou pro lidi nebezpečné a fosilní zledovatělá půda není věčná. Ředitelka ústavu Zoja Jančenková podotkla, že zlom mohl vzniknout kvůli aktivitě podzemních vod. „Změny rázu krajiny jsou cyklické. Mění se jednou za 100 let," dodala.