A je z toho v Kyjevě děsná tragédie, píše v komentáři František Roček.

Dočetli jsme se v pátek, že velvyslanectví Ukrajiny v Praze důrazně protestuje proti cestě komunistického europoslance Jaromíra Kohlíčka a senátora Jaroslava Doubravy (Severočeši.cz) na Krym. Oba jsou ekonomičtí pragmatici a politiku evropských protiruských sankcí považují za nešťastnou. Oba politici se zúčastnili IV. Jaltského ekonomického fóra pořádaného místními úřady s podporou ruské prezidentské kanceláře.

Co na to občan a senátor Doubrava?
Odpověděl citátem ze své připravované knihy o současném pokračování studené války: „Žijeme na českém dvorku, takže není od věci si připomenout, co napsal již před 19 lety začátkem září 2008 generál a sociolog Antonín Rašek na útok Gruzínců na Jižní Osetii: - Objektivní motivací Gruzínců bylo uchovat územní celistvost své země, jakkoli jsou Jižní Osetie a Abcházie darem Josefa Džugašviliho-Stalina svým rodákům v dvacátých letech minulého století a součástí Gruzie nebyly. Podobně jako Chruščovův dar Krymu Ukrajině…- (Antonín Rašek, Od Fultonu k Salisbury, Právo, 12.4.2018)

Po této citaci dodal, že "zapomínáme, že v roce 2008 agresorem, který zaútočil na Jižní Osetii byla Gruzie a Rusko Osetincům pomohlo se ubránit. V případě Krymu referendum obyvatel potvrdilo, že zabránění ukrajinským jednotkám, aby si podržely na Krymu moc, byla preventivní akce. Neboť drtivá většina obyvatelstva Krymu chtěla zpět do Ruské federace a v referendu to jednoznačně potvrdila".

Doubrava dodává: „Na rozdíl od Kosova byla situace na Krymu jednoznačná. Krym byl součástí Ruska, a zvůle nějakého Chruščova ho přiřkla najednou Ukrajině. Zvůle Stalina přiřkla Abcházii a Jižní Osetii k jeho rodné Gruzii. Není v tom něco nápadně shodného? Co prosazovalo NATO u Kosova, to bylo u Jižní Osetie, Abcházie a Krymu špatné?“

Kyjev slíbil zadržení všech lodí opouštějících Krym!

Podle Doubravy je úsměvné, že kyjevští Ukrajinci nelibě nesou, že Kohlíček v rozhovoru pro agenturu RIA Novosti řekl, že „protiruské sankce lze obejít například přes Bělorusko, Kazachstán nebo Arménii."

Doubrava zdůraznil, že pro západní firmy je Bělorusko již od roku 2015 něco jako průtokový ohřívač, kterým teče do Ruska přes běloruské firmy cokoliv. „Všichni to vědí, všude se o tom píše, a najednou někdo v Kyjevě z toho dělá vědu,“ dodal Doubrava.