Rostlinné esenciální oleje byly ve Staré Číně zapalovány k vykuřování místností, Egypťané je přidávali do roztoků k balzamování zesnulých, Římané je brali s sebou do termálních lázní. Termín „aromaterapie" zavedl ve 20. letech minulého století francouzský chemik Rene-Maurice Gattefosse.

V rostlinách jsou samozřejmě užitečné látky. Například vrbovou kůru lidé odedávna žvýkali proti zánětům a potom v ní objevili kyselinu acetylsalicylovou, kterou nyní známe jako aspirin. Ale jedna věc je užívat léky v tabletkách a úplně něco jiného je vdechovat je. Jak můžeme potvrdit, že vůně má terapeutický účinek? Jaký je fyzikální mechanismus působení? V aromaterapii jsou uváděna pouze subjektivní hodnocení, která se nedají prověřit. Lidé například říkají, že vůně rozmarýnu očišťuje mysl a zlepšuje paměť, levandule uklidňuje a zmírňuje stres, neklid, depresi, léčí nespavost. U jalovcového oleje bylo napočítáno 17 příznivých účinků: od afrodiziakálního až po uklidňující.

Věda o vůních

Po roce 1980 se začalo rozvíjet nové vědecké odvětví — aromakologie, což znamená zkoumání toho, jak vůně ovlivňují fyziologii, zdraví. V roce 2007 američtí vědci prozkoumali všechny články, v nichž byly uvedeny údaje o léčebných účincích vůní. Pouze 18 z nich bylo vybráno jako vhodné pro vědecký výzkum, a to ještě s určitými výhradami. Provádět takové výzkumy je složité, protože je v nich mnoho subjektivního, není jasné, jak se metoda experimentu odrazí na výsledku, a hlavně není jasné, jaký je mechanismus působení vůně na organismus.

Možná molekuly aromatické látky přímo ovlivňují čichové neurony a dále mozek nebo endokrinní systém. Chemické substance buď pronikají do krve přes nos nebo plicní sliznici a potom se šíří po celém organismu. To potvrzují pokusy na hlodavcích, v jejichž krvi byly objeveny molekuly vdechovaných esenciálních olejů. Během jiných pokusů se krysy uklidňovaly, když vdechovaly cedrol — cedrové složky, i když měly poškozený čich.

V Rusku je projekt Vliv aromatického prostředí na fyziologický stav a kognitivní procesy člověka podporován Ruským vědeckým fondem. Jeho účastníci z Ústavu problémů ekologie a evoluce A. N. Severcova RAV, Ústavu problémů předávání informací A. A. Charkeviče a Orlovské státní univerzity zjistili, že vůně levandule a máty zlepšuje paměť žáků ve věku 10-11 let.

Samé emoce

Všechny pozorované účinky můžeme vysvětlit i jinak — psychologickým působením. To znamená, že člověk reaguje na vůni podle své zkušenosti a očekávání a také na základě návyku. Ve prospěch této hypotézy hovoří to, že lidé pociťují emoce a mění chování podle toho, jestli je jim vůně příjemná nebo ne. Například návštěvníci supermarketu, v němž je příjemná vůně, jsou ochotnější pomáhat druhým nakupujícím. Pracovníci společnosti také lépe pracují a vytyčují si vyšší cíle, jestliže to v místnosti příjemně voní.

Zastánci psychologické hypotézy se domnívají, že chemická podstata zápachu je druhotná, nejdůležitější je psychický účinek. Do určité míry to potvrzují kulturní, individuální a dokonce i genderové rozdíly v přijímání vůní. Například u mužů, kteří tři dny chodili po lese, se snížila úroveň hormonu adrenalínu. Existují také údaje o tom, že aromaterapie zmírňuje depresi. Celkově je psychologická hypotéza aromaterapie lépe potvrzována experimenty.

Nezávisle na tom, jestli je aromaterapie vědní obor nebo ne, je třeba si pamatovat, že prvky esenciálních olejů mohou vyvolat alergii, zvláště při dlouhodobém působení.