Tato teorie se poprvé objevila v roce 1986, kdy Burkova kniha lordů — ročenka, která se zabývá genealogií, uvedla, že Alžběta II. by mohla být příbuznou muslimských králů, kteří vládli ve Španělsku, a přes ně — zakladatele islámu, který zemřel v VII. století na území, které nyní patří Saúdské Arábii.

Není jasné, proč se tato teorie opět objevila v Maroku, ale týdeník dokonce vytvořil genealogický strom, který dokazuje toto příbuzenství. Článek vyvolal velký zájem a ohromnou zvědavost v některých muslimských zemích. Jeden marocký bloger žertem napsal: „Alláhu, opatruj Královnu!"

Podle slov autora článku toto příbuzenství „vytváří mosty" mezi dvěma náboženstvími a královstvími, uvádí The Times.

Historik David Starkey uvedl, že tato teorie je přitažlivá a „vůbec není absurdní", ale nebyla dokázána a není všeobecně uznávána od té doby, kdy o ní poprvé uslyšel v 80. letech minulého století.

Historik se domnívá, že teoretický rodokmen až do Richarda z Konisburgu „nevyvolává žádné pochybnosti" a že mezi zástupci královských domů Anglie a Španělska bylo mnoho smíšených manželství.

Richard Starkey také dodal, že „středověcí španělští monarchové a islámské královské domy měli k sobě velmi blízko a byli vzájemně úzce propojeni". Přiznal však, že není odborníkem na španělské nebo islámské královské linie.

Podle článku je nejslabším článkem v řetězu teoretického rodokmenu Zaida, muslimská princezna, která žila ve Španělsku v XI. století a možná je spojovacím článkem mezi křesťanským a muslimským královstvím středověkého Španělska.

Bývalý vydavatel ročenky Burkova kniha lordů Harold Brooks Baker psal v 80. letech Margaretě Thatcherové a doporučoval jí, aby zajistila zvýšenou bezpečnost pro královnu.

„Britové moc nevědí, že v žilách královny teče krev Mohameda, ale všichni muslimští náboženští vůdci jsou na tuto skutečnost hrdí," říkal v té době.