Podle Walk Free Foundation „moderní otroctví znamená", že svoboda jednoho člověka byla odebrána člověkem jiným. Otroci ztratili kontrolu nad svým tělem a svobodou odmítnout nebo vybrat práci. Podle žebříčku Global Salvery Index se v EU nachází přes 1,2 milionu otroků. Překvapivě se však z větší části nejedná o migranty z Afriky nebo Blízkého východu. Kolem 65 % obětí obchodování s lidmi jsou samotní občané EU. Přitom asi 80 % tvoří ženy.

Česká republika přitom patří mezi nejvíce postižené země. Podle odhadů Walk Free Foundation v Česku v roce 2016 žilo kolem 42 600 moderních otroků. Jedná se tak o pátý nejhorší výsledek v Evropě (mimo země bývalého Sovětského svazu, kde je situace ještě horší). O pátou příčku se s Českou republikou dělí Bulharsko, Rumunsko nebo Řecko, mimo EU je na tom podobně i Srbsko. Hůře na tom jsou Polsko a Turecko, Bosna nebo Makedonie. Na rozdíl od ostatních zemí však Česko prozatím minuly velké migrační toky, které těžce postihly Evropu v období 2015 až 2016.

Přes 40 000 novodobých otroků se může zdát jako velké číslo, ale jak upozornili Sputnik na Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV), není zcela jasné, odkud tato organizace čerpá zdroje informací. Proto jejich odhady je nutné brát s jistou rezervou.

Podle organizace Člověk v tísni otrocké pracovní podmínky se nejčastěji vyskytují v méně regulovaných oblastech, a to zejména v zemědělství, rybolovu, lesnictví, stavebnictví, textilním průmyslu a v domácích službách. Jedná se často o odvětví, kde je chronický nedostatek manuálně pracujících osob a o provozy s noční směnou. Přitom „místa, kde může docházet k pracovnímu vykořisťování, se rozpoznávají ještě obtížněji, než je tomu u sexuálního vykořisťování," upozornili na MPSV.

Před pár lety například došlo k medializovanému případu 19 Vietnamců, kteří v letech 2009 a 2010 na různých místech v republice vykonávali lesní práce v otřesných pracovních podmínkách. Jak informoval server Ihned, odbor hospodářské kriminality policie případ odložil a oběti novodobého otroctví se musel zastat až Ústavní soud. I Češi se ale stávají oběťmi pracovního vykořisťování jak doma, tak i v zahraničí (např. v Británii).

V důsledku migrační krize se situace znatelně zhoršuje i v Itálii. V roce 2017 přes Itálii do Evropy dorazilo kolem 87 % migrantů. V zemi je teď podle odhadů téměř 130 000 otroků. Obavy především vzbuzuje zemědělský sektor, ve kterém otrockou práci migrantů využívá mafie.

Podle Walk Free Foundation se situace v Rumunsku vyvíjí nejhůře na světě. Rumunští občané, a obzvláště pak ženy, patří mezi hlavní oběti obchodu s lidmi. Nejčastěji se stávají terčem sexuálního zneužívání. Do této sféry rumunské ženy a dívky nejčastěji zatáhnou jejich známí, přátelé, a dokonce i rodina.

Jak Sputniku uvedli na MPSV, postihování pracovního vykořisťování a nucené práce výrazně omezuje ta skutečnost, že v Česku nejsou samy o sobě trestným činem a podobné praktiky jsou stíhány pouze v kontextu zákona o obchodování s lidmi. Při svých kontrolách Stání úřad inspekce práce nejčastěji odhaluje přestupky spojené s umožněním výkonu nelegální práce.

Podle MPSV vloni bylo odhaleno 2 918 nelegálně zaměstnaných osob. Většina z nich pochází ze třetích zemí (1 917) nebo se jedná o občany ČR (767). Pouze ve 234 případech šlo o občany EU, uvedli na MPSV. Nelegální výkon práce však zdaleka neznamená otrockou práci nebo pracovní vykořisťování.