Vědci vždy věděli, že běluhy jsou velmi inteligentní savci, avšak doposud trvaly spory o tom, zda jsou schopny vytvořit kulturu podobně jako lidé. Mezinárodní výzkumný tým pod vedením Grega O'Corry-Croweho z Floridské atlantické univerzity dokázal, že nejspíš ano.

„V kontextu tohoto výzkumu kulturu definujeme jako znalosti nebo chování ve skupině nebo společenství zvířat (lidí), které se nabývají prostřednictvím sociálního učení," vysvětluje O'Corry-Crowe.

Vědci zjistili, že se běluhy každoročně vracejí na stejné zimní a letní lokality, kde se živí, rozmnožují a vychovávají mláďata. Urazí přitom tisíce mil. Toto chování si předávají z generace na generaci, zjistili vědci.

Výzkum trval přes třicet let v období 1978 až 2010. Během něho vědci zkoumali vzorek více než 1 600 běluh žijících v Aljašském zálivu a v Beringovu, Čukotském, Beaufortovu a Ochotském moři. Výzkum potvrdil, že běluhy demonstrují určitou úroveň dědičného chování, což je hlavní charakteristikou kultury.

„Vzájemně si příbuzná zvířata každý rok, generaci po generaci, podnikala dlouhou cestu zpět do stejných pobřežních vod," říká O'Corry-Crowe.

„Tyto výsledky spolu s tou skutečností, že mládě běluhy zůstává po boku své matky více než rok, a tudíž i více než jedno migrační období, svědčí o kulturně zděděných migračních znalostí a chování," dodal O'Corry-Crowe.