Podle průzkumu japonských úřadů z roku 2010 se od společnosti takto odštěpilo asi 700 tisíc lidí. Fenomén hikikomori však zdaleka není vrozenou vlastností japonské mentality. Mnozí lidé na celém světě si dokážou najít na internetu přátele a osoby se stejnými zájmy a zcela se ponořují do virtuálního světa. Proto nemají důvod o něco usilovat ve skutečném světě, uvádí expertka na Japonsko z Ruské akademie věd Jelena Katasonovová.

„V Japonsku jsem se seznámila s rodiči jednoho mladíka, který nejenže seděl celý den doma, ale začal ztrácet i svou ‚lidskou podobu‘: přestal o sebe pečovat, nestříhal si vlasy nebo nehty. Mnozí hikikomori si bez žádných výčitek svědomí klidně žijí za peníze svých příbuzných," říká expertka.

Tento fenomén se rozšířil i do jiných zemí. Prahnutí k izolaci může být spojeno s duševní nemocí nebo posedlostí počítačovými hrami.

„Tady máte příklad. Syn mé známé žije v izolaci. Nic nedělá, pouze celé dny tráví na internetu. Mnozí mladí lidé se domnívají, že virtuální realita je mnohem zajímavější než skutečný svět a rodiče jim dovolují vést takový asociální způsob života," říká Katasonovová.

Samotní hiki si často neuvědomují, že je s nimi něco v nepořádku. Snaha se izolovat od světa však může být symptomem duševní nemoci, varují psychologové.