Východní Ghúta již dlouho trápila hlavní město země. Odtud islamisté posílali sebevražedné útočníky a pravidelně ostřelovali vládní a obytné čtvrtě. Jejich 82mm minomety dokonce zasáhly budovu ruského velvyslanectví.

Operaci ve východní Ghútě syrští generálové dlouho odkládali. Před tím, než Rusko vstoupilo do konfliktu, SAA neměla potřebné síly na strategickou ofenzivu v oblasti, kterou ozbrojenci přetvořili v nedobytnou pevnost.

Ruské letectvo a speciální síly však zvrátily průběh války. Vláda s ruskou podporou dokázala dobýt zpět rozsáhlá území, která v předešlých letech ztratila. Aleppo, Palmýra, kotel u Ukajribátu, postup na Dajr az-Zaur… Brzy po jeho osvobození se v SAA rozhodli, že se soustředí na Idlib, kam se z celé Sýrie stahovali ozbrojenci, kteří odmítali složit zbraně.

Začátkem roku 2018 se však situace ve východní Ghútě znatelně zhoršila. Vláda byla nucena zpomalit ofenzívu v Idlibu a poslat část sil do hlavního města. Jednotkám ozbrojené radikální opozice se 1. ledna podařilo blokovat skladiště s obrněnou technikou ve městě Harasta a odříznout ho tak od území, které kontroluje syrská armáda. Přitom narušily logistiku SAA na západu země: přes Harastu totiž vede silnice M5, která spojuje Damašek a Homs. Aby se vyhnuly ostřelování, vládní jednotky musely oblast složitě objíždět. Největší nebezpečí však pramenilo z oblasti Džobar, nejzápadnější části území, které kontrolovali ozbrojenci.

Syrské armádě se podařilo dobýt Džobar na začátku tohoto týdne. Poté, co se zmocnily větší části východní Ghúty, se vládním silám naskytla příležitost přeskupit se a připravit se k útoku na další teroristickou enklávu.

Poslední bašta

Nejtěžší úkol čeká v Idlibu. Zde se nacházejí hlavní síly teroristické organizace Fronta An-Nusrá* (asi 20 000 mužů) a ozbrojenci dalších skupin. Právě sem syrská vláda odvážela autobusy teroristy z Aleppa, kteří se vzdali. Je jasné, že se Idlib brzy stane novým ohniskem bojů. Potvrzuje to i zvýšení aktivita ruských vzdušných sil.

Podle arabského tisku od začátku dubna probíhají nálety na infrastrukturu ozbrojenců, kteří se nacházejí v této oblasti. Terčem útoků se staly základny a skladiště teroristů ve městě Džisr aš-Šugúr, které leží v Latákii, která hraničí s Tureckem. Informace o náletech se dostala do médií současně s údaji o tom, že ozbrojenci plánovali zaútočit na jednotky SAA na hranicích provincie.

Dalším důkazem plánované ofenzívy na Idlib je prohlášení zástupce Sýrie při OSN Bašára Jaafariho o tom, že teroristé plánují v provincii uspořádat provokaci s chemickými zbraněmi. Zdůraznil, že akci připravují zahraniční odborníci.

Lze zmínit, že „chemická zástěrka" se již několikrát využívala západními zeměmi, aby mohly obhájit tlak na Damašek. Čím více úspěchu měla SAA v boji s teroristy, tím častěji západní politikové mluvili o hrozbě užití chemických zbraní „Asadovým režimem". Přesně rok zpátky pod touto záminkou americké torpédoborce zaútočily na syrskou leteckou základnu Šajrát. Připomeňme, že se žádné přesvědčivé důkazy, které by potvrzovaly odpovědnost SAA za užití chemických zbraní, nenašly.

Nakonec třetím faktorem je růst rozporů mezi různými teroristickými organizacemi v samotném Idlibu. Ještě v polovině března ruská média uváděla, že se v provincii rozpoutala pranice mezi frakcemi Tahrir aš-Šám* (kam spadá i Fronta An-Nusrá*) a Frontou Tahrir aš-Surija. Ozbrojenci obou organizací bojují o sféry vlivu, aniž by šetřili lidmi nebo municí.

---

* Teroristické organizace jsou v Rusku zakázané