Je známo, že na červených trpaslících může často docházet k výronům koronální hmoty — výronům plazmatu a energetických částic z korony hvězdy. Kromě toho vyzařují tyto hvězdy velké množství rentgenové radiace. A zároveň kvůli tomu, že jsou červení trpaslíci chladnější než hvězdy typu Slunce, se nachází pásmo, v němž se mohou nacházet planety vhodné pro život blíže ke hvězdě, než je tomu ve sluneční soustavě.

Astronomové pozorovali mohutnou erupci na hvězdě AD Leo (Gliese 388), která je vzdálena od Země 16 světelných let. Je známo, že kolem ní se otáčí obrovská plynová planeta, která je vzdálena od rodné hvězdy 0,02 astronomické jednotky (jedna astronomická jednotka se rovná vzdálenosti od Slunce k Zemi). Výpočty ukázaly, že erupce by neměla zasáhnout exoplanetu, a nebyla doprovázena výronem koronální hmoty, který by mohl „sfouknout" část atmosféry.

Vědci si ale myslí, že planety u červených trpaslíků jsou vystaveny silnému rentgenovému záření, a proto na nich může život existovat jen v oceánech. Podle slov vědců jsou důvody k domněnce, že radiace má ničivý vliv na ozónovou vrstvu, kterou zmenšuje o 94 procent.