„Pociťuji velký stud kvůli nynějšímu chování Západu. Spatřuji na tom krach posledních zbytků toho, co Evropa vždy deklarovala jako své ideály a hodnoty. Vyhoštění ruských diplomatů z mnoha evropských států právě v den 26. března, den národního smutku, ukázalo, že ve Starém světě zbyly pro moji generaci pouhé trosky morálky. Tvrdit, že je toto vyhoštění diplomatů nepřijatelné, se dá ze čtyř důvodů.

Zaprvé volba data: byl zvolen právě den, kdy Rusko oplakávalo desítky obětí požáru v Kemerovu, i když dokonce ve středověku poskytovali za války čas na záchranu raněných, kdežto naši politici, kteří všude mluví o lidských právech, nemají pojem, co je to slitování.

Zadruhé Evropská unie zároveň s vypovězením diplomatů schválila zatčení bojovníka za nezávislost Katalánska Puigdemonta ze zjevně politických důvodů poté, co mu dali do auta odposlouchávací zařízení. Tohle je epizoda hodná totalitního režimu! Katalánci podpořili stranu, jež hájí nezávislost, a to nehledě na nátlak španělských a světových médií, avšak dnes v roce 2018 se ten, kdo se nepodřizuje pravidlům eurokracie, stává nepřítelem, kterého je třeba buď lynčovat, nebo poštvat proti němu politickou policii. A pak se ve Washingtonu, Štrasburku a Bruselu odvažují mluvit o „svobodě".

Zatřetí právě 26. března vypukl skandál Facebook - Cambridge Analytica: kdo ví, možná, že diplomaté byli vyhoštěni proto, aby odpoutali čtenáře od úvah o tom, jestli Obama nezvítězil díky sociálním sítím a koupi osobních dat milionů amerických voličů.

A nakonec je to zadržení bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho a protesty proti Macronovi: dvě události dost skandální povahy, které se „vážená" média snažila ututlat, možná proto, aby nedošlo k diskreditaci zemí odpovědných za hrůzy arabského jara.

Ruští diplomaté byli navíc vypovězeni 26. března. Pociťuji kvůli tomu odpor, zlost a stud. Velká Británie neposkytla dosud žádný důkaz, že právě Rusko otrávilo Skripala. A dokonce budou-li důkazy poskytnuty, do jaké míry jim uvěří občané, kteří si pamatují případ se zbraněmi hromadného ničení, který byl vymyšlený jako záminka pro vpád do Iráku? Za tuto „nepříjemnost" se Tony Blair prostě omluvil, to stačilo. Dnes to vypadá, že Britové začali znovu lhát a pátrat po dalším zlosynovi.